George Floyd, policejní násilí a Trumpova předvolební hra s ohněm

Amerikou otřásla smrt George Floyda, který zemřel během policejního zákroku v americkém Minneapolis. Floyd byl zadržen policisty poté, co upadl v podezření, že v obchodě platil falešnými penězi. Šlo o 20 dolarů.

Následně v důsledku zakleknutí na krk ze strany policejního důstojníka Dereka Chauvina zemřel. Policista čelí obvinění z vraždy.

Nemohu dýchat! Vlna protestů se šíří do amerických měst

Tato událost odstartovala vlnu protestních demonstrací v mnoha amerických městech. Protestující své hlasy sjednotili pod heslem "I can't breath!" (Nemohu dýchat!). To totiž byla poslední slova George Floyda, když umíral pod koleny policejního důstojníka. Demonstranti žádají spravedlnost pro George Floyda, potrestání viníků, ale také chtějí od vlády opatření, která podobným případům v budoucnu zamezí.

Policejní násilí, chcete-li brutalita, je v USA poměrně často skloňované téma. Není to samozřejmě tak, že by se tamní policisté chovali programově násilně, nicméně případy policejního násilí se přetřásají v médiích docela často. Obvykle jde o nepřiměřené zákroky, ojedinělé nejsou ani případy zabití, a to dokonce i v případě neozbrojených obětí. Jen v letošním roce američtí policisté zastřelili 1099 lidí.

Rasové předsudky a policejní násilí v USA

Celý problém je navíc umocněn zarámováním do kontextu rasových předsudků. To je ostatně problém, se kterým se odnepaměti vypořádává celá americká (nejen!) společnost. Rasové předsudky se promítají i do práce policistů. Nikdo netvrdí, a já už vůbec ne, že jsou američtí policisté otevření rasisté a vědomě se podle toho chovají. Nicméně cosi hluboko v nás může tyto předsudky tlačit do popředí, když jsme konfrontováni s realitou.

Existují poměrně průkazné statistiky, které dokládají, že američtí policisté zastřelí dva a půl krát častěji černé, než bílé muže (u žen není rozdíl tak významný, nicméně stále je patrný). Policejní statistiky také ukazují, že policisté nadproporčně zastavují vozidla s černošskými řidiči oproti bělochům. Podle analýzy Národní akademie věd Spojených států amerických je šestou nejčastější příčinou úmrtí mladých afroamerických mužů ve věku 25-29 let zabití ze strany policisty (1,8 zastřelených na 100 000 příslušníků věkové kategorie).

Vražda George Floyda rozpoutala bouři

Proč je to tak zásadní? Protože zabitý George Floyd byl Afroameričan.

Jeho jméno se tak dostalo na pochmurný seznam Afroameričanů, jejichž životy padly za oběť americkým policistům. Na tyto nechvalné souvislosti dlouhodobě upozorňuje hnutí Black lives matter, jehož transparenty jste mohli vidět na záběrech z demonstrací. Hnutí vzniklo v roce 2013 poté, co byl zastřelen teenager afroamerického původu Trevor Martin. Ten zemřel za dosud nejasných okolostí, kdy jej zastřelil koordinátor domobrany, přičemž soud vrahovi prokázal rasové pohnutky. Sám Trevor ozbrojený nebyl a soud vyvrátil, že by situaci vedoucí k jeho vraždě zapříčinil.

Nejde tedy jen o George Floyda, jde o sérii podobných případů z poslední dekády.

Případ George Floyda se ovšem stal rozbuškou, která zažehla výbuch vzteku a zloby tisíců demonstrujících. 

Strategie hnutí Black lives matter jsou nenásilné protestní demonstrace, kterými chtějí dát členové a příznivci hnutí najevo svůj postoj. Zdá se, že roky, možná spíše dekády, potlačovaného hněvu, propukly v pořádnou bouři. Všichni to teď můžeme sledovat v přímém přenosu v médiích a na sociálních sítích.

Trump selhává v řešení koronavirové krize a přilévá olej do ohně

Když k tomu přidáme čerstvou zkušenost s koronavirem, utlumení ekonomiky a faktické zavření lidí v domácnostech, USA mají zaděláno na průšvih. Zvlášť, když sílí hlasy, které kritizují Donalda Trumpa a jeho vládu za nečinnost a nezvládnutí situace.

Prezident Trump příliš nepomáhá ani současným událostem. Namísto toho, aby se snažil situaci mírnit, nabádal k dialogu a ke smíru, sám svými prohlášeními napětí eskaluje. Jeho tvíty, kterými vyhrožuje demonstrantům, že pokud budou rabovat, bude se střílet ("When the looting starts, the shooting starts."), nejspíš dokázaly rozproudit krev v žilách nejednoho z demonstrantů.

Opravdu si nemyslím, že je nejlepší nápad rozbíjet výlohy a krást. To nebývá cesta, kterou lze něčeho dosáhnout. Na druhou stranu jsem dalek toho soudit, jak to ve skutečnosti je, kdo za těmito křiklavými případy vandalismu a rabování stojí, jaké má motivy.

Cože, násilí a rabování má pomoci zmírnit rasové předsudky?

Po sociálních sítích kolují videa a fotografie, které zachycují různé pochybné takydemonstranty, kteří rozbíjí výlohy, podněcují násilí, ale třeba také vyplácí peníze mladíkům, kteří se posléze vydávají do akce. Jak to je a o čem tyto materiály vypovídají, si udělejte názor sami.

Zjevné však je, že tzv. média hlavního proudu se zaměřují především na tyto násilné projevy některých účastníků demonstrací. Veřejnosti jsou už s menší intenzitou předkládané záznamy a fotografie z poklidných demonstrací, které převažují. Zástupci hnutí Black lives matter se navíc několikrát od násilných projevů distancovali a vyzvali, aby se účastníci demonstrací chovali umírněně.

Na rabiáty pošleme armádu. Ale kdo vlastně rabuje?

Otázka je, proč zrovna americký prezident má potřebu napětí eskalovat. Možná by se měl raději zamyslet nad slovy Martina Luthera Kinga, podle kterého jsou "nepokoje jazykem těch, co nejsou slyšet". A pak se ptal, cože je to za problém, který "Amerika přeslechla"? 

Trump namísto toho uráží na Twitteru starostu Minneapole. Ten je podle něj neschopný lídr a slabý starosta a Trump mu bude muset poslat do města Národní gardu, aby udělala za něj pořádek.

Trump skutečně posléze vojáky do města poslal. To asi celé věci také nepomohlo, byť chápu, že pro mnoho z nás je to naopak rázný krok hodný dobrého lídra, který tímto učiní přítrž rabování a zatne chuligánům v ulicích tipec.

Na Twitteru jsem v této souvislosti narazil na reakci, která perfektně vystihuje, co se děje. Dovolím si ji celou ocitovat: 

"Nemohu přestat myslet na toto srovnání. Elity jsou v tomto ohledu tak moc vzdálené realitě ve vlastní zemi, že potřebují tu samou interpretaci událostí, jako používají pro zahraniční občanské války." 

A stejně tak k těmto událostem přistupují. Černobílé vidění (černobílé!) událostí. Hned je jasné, kdo je náš a kdo je nepřítel. Na nepřítele se patří poslat armádu. 

Události nejsou černobílé. Snaží se Trump cíleně zneužít demonstrace?

Dovolím si poznamenat, že ne vždy jsou věci takové, jak se mohou zdát. Když vše výše popsané zasadíme do širšího kontextu a podíváme se na to trochu s nadhledem, události dostanou překvapivý rámec. Trumpova vyjádření, eskalace násilí v ulicích amerických měst, nasazení Národní gardy, podezření z podněcování násilí placenými provokatéry... Najedou tu máme tak trochu paralelní události vůči těm, které vyhnaly do ulic demonstranty spřízněné s ideály a cíli hnutí Black lives matter.

Ano, jsme svědky pokusu ukrást tyto historické události ve prospěch vlastní politické hry.  

Trumpovi poradci jsou chytří lidé a vycítili šanci. Trump ztrácí podporu, jak už jsem naznačil i výše v souvislosti s nezvládáním koronavirové krize. A prezidentské volby se blíží. 

Politici nezřídka sahají k metodám, které mají daleko k férovému soutěžení. A právě v těchto dnech se Trumpovi naskýtá příležitost být za dobrého lídra, odvážného hrdinu amerického lidu, který ochrání důležité americké hodnoty.

Nebo lépe řečeno majetky, což je hodnota, na kterou si lidé dokáží sáhnout a která je dobře srozumitelná. Zvlášť, když hrozí ohrožení těchto majetkových práv ze strany rabiátů, ať už jsou jimi kdokoli. Nedivil bych se, kdyby plán na jejich nasazení v ulicích vybraných měst vznikal právě v potemnělých zákoutích Bílého domu.

Není to poprvé. Tady je to doložené.

Že je to nemožné? Americká historie zná celou řadu takových případů a jistě si sami na některé vzpomenete, a to i v souvislosti s Donaldem Trumpem.

Že to je více než pravděpodobné, dokládá studie, která ukazuje, že násilné protesty posilují republikánské kandidáty. Ti totiž mohou během takový protestů vyniknout a zahrát na ty správné sentimenty svých voličů. Ukázat svaly, ukázat sílu a rozhodnost. Nepochybuji o tom, že tato a podobné materiály Trumpovi poradci dobře znají.

Rozděl a panuj.

Odhodlání demonstrantů rozhodne

Doufám, že demonstrující na tuto hru nepřistoupí a že si ji co nejdříve uvědomí i média. Přál bych si to už kvůli všem těm obětem policejního násilí, o které tu jde především. Zneužívat snahu o narovnání diskriminace a zamezení násilí na základě rasových předsudků pro vlastní kampaň patří k těm nejpodlejším metodám.