Věříte novinářům?

Pro někoho možná legrační otázka, ale pro mnohé naše spoluobčany naprosto relevantní otázka.

Představte si, nebo vlastně ne, je zbytečné si představovat. Téměř každý z nás má nějaké lepší znalosti v té které oblasti života. Někdy stačí jen ty obyčejné středoškolské. A pak najednou čtete, vidíte a slyšíte novináře, jak reportují o nějaké události a začnou rádoby učeně hovořit o něčem, co dobře znáte, nebo o něčem o čem opravdu něco víte. Nevěříte svým uším a očím.

Není to tak dávno, co reportéři NOVA měli jakousi reportáž o čemsi. Nevěnoval jsem jí pozornost až do okamžiku, kdy reportér, aby dodal svým tvrzením na zdání vědeckosti, se jal vysvětlovat něco o dezinfekčním prostředku.  Zajisté nechtěl dělat reklamu, tak to opsal, ale zjevně mněl na mysli SAVO. Ve své reportáži asi 4x pojmenoval obsaženou látku, mající za následek dezinfekční účinky, ale ani jednou netrefil správný název  – chlornan sodný . Přitom při přípravě na reportáž si stačilo vzít obal a přečíst si to. Navíc, jeho představy o chemii, o které tak přesvědčivě hovořil,  byly tak dětinské a hlavně zcela mylné, že bylo utrpením dodívat se na tu reportáž do konce. Jednoduše o tom nic nevěděl, vařil z vody a lhal.

Uvědomil jsem si, že to není poprvé, kdy novinář naprosto blábolí. Zavzpomínal jsem na jednu událost z černé kroniky, které jsem byl náhodným očitým svědkem. To, co jsem si pak přečetl v novinách, nemělo s tím, co se ve skutečnosti stalo nic společného. Opět fabulace, lež, polopravda, podsouvaná nepravdivá tvrzení. Takových to nachytání se staženými kalhotami bylo mnohem víc.

A kolik takových nepravdivých reportáží  jste už byli schopni odhalit vy sami?

Donutilo mne to se zamyslet nad následujícím:  Když má reportáž o věci známé takovou úroveň, jakou asi bude mít úroveň a informační hodnotu o něčem neznámém?  Nabízí se odpověď: Stejnou, respektive limitně se blížící nule. Tedy lež, podvod, neznalost a polopravda, snaha o senzaci za každou cenu. A to musíme mít neustále na paměti.

Současné informace o chystané důchodové reformě jsou ze stejného ranku. Hospodářské noviny, Novinky, iDnes či jakýkoliv jiný samozvaně nejdůvěryhodnější server přijde s nějakým tvrzením, jobovou zprávou, která nenechá oko suché, pěst nezatnutou a rozčílí každého alespoň trochu uvažujícího člověka. Co ovšem již novináři opomenou zveřejnit je dementi těchto „zaručených informací“, právě z těch ministerstev, ze kterých údajně unikly. Tedy opět, snaha o senzaci za každou cenu.

Ostatně, ruku na srdce, kdo z vás četl skutečný návrh důchodové reformy? Troufám si tvrdit, že doposud nikdo. Vše je uvařeno ze „zaručených novinářských kachen“.  Pak, pokud máte zájem a trpělivost, můžete číst třeba toto:

Prohlášení ministra financí Miroslava Kalouska

Dnešní informace, které Hospodářské noviny přinášejí o chystané daňové reformě, jsou spíše dezinformacemi na úrovni bulváru. Obzvláště pobuřující, včetně komentáře, je tvrzení, že Ministerstvo financí chystá navázat daň z nemovitosti na tržní cenu nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem. Vždy jsem vystupoval proti tomu, aby daň z nemovitosti demotivovala odpovědnou péči o vlastní majetek. Je absurdní, že by takový návrh byl předložen a pokládám za trestuhodné, že si to HN dovolily napsat, aniž by tuto informaci měly potvrzenou. Veřejnost prosím, aby bulvární informace Hospodářský novin nebrala na vědomí.
Miroslav Kalousek
ministr financí

Další z věcí, kdy se mi lidově řečeno otevírá kudla v kapse, jsou krádeže soukromé pošty ze strany novinářů a její následná citace na podporu jejich konstrukcí. Je zajímavé, že tady nějaká ochrana osobnosti a listovního byť emailového tajemství nikoho nezajímá. Zato zločinci a lumpové mají ochranu hypertrofovanou. Na druhou stranu, pokud si zaměstnavatel dovolí zkontrolovat služební poštu zaměstnanců, je podle stejných novinářů darebák a vyvrhel.

O skrytých kamerách a odposleších ani nemluvě. Pro novináře běžný postup, ale běda, dovolil by si to někdo vůči nim. To by pak byl útok na samotnou demokracii.

Takže zopakuji otázku:

Věříte novinářům?

Za svou osobu mohu prohlásit, že ani nos mezi očima. A co se týče zpráv? Zásadně nevěřím novinářským závěrům a akceptuji pouze takové informace, které jsou zjevné, nikoliv dedukované a podsouvané.