Poločas rozpadu paměti

Co to je poločas rozpadu paměti alias průběh zapomínání? Jak funguje a jak se projevuje v životě? Tato jednoduchá poučka vám pomůže pochopit dění na naší politické scéně, světové události a v neposlední řadě prakticky jakýkoliv společenský jev.

Co je poločas rozpadu paměti? (PRP)

PRP je doba, za kterou ½ průměrného vzorku populace zapomene na danou událost po odeznění v médiích. Jinými slovy je to doba, za kterou si již jen pouhá polovina lidí ze všech, kdo s událostí byli seznámení, pamatuje okolnosti předmětné události. Vše nasvědčuje tomu, že uvedená doba je 105 dnů +/- 10% (v závislosti na stupni intenzity prožitku události k zapamatování) tj. 3,5 měsíce.

Technická poznámka: Poločas rozpadu je převzat z jaderné fyziky, kdy je tímto termínem označena doba, za kterou se rozpadne právě 50% všech atomů radioaktivního prvku. Tedy za dobu poločasu rozpadu se rozpadne právě 50%. Za dvě doby je to polovina z poloviny, tedy dalších 25% a tak dál.

Jinými slovy by se dalo říci, že stane-li se nějaká obecně 100% známá společenská událost, tak již po několika dnech si ji někteří jedinci nepamatují, zvláště pak události, které k ní vedly. Po cca 3,5 měsících si na tuto událost přesně vzpomíná jen 50% populace a za další 3,5 měsíce zůstane v paměti vzpomínka pouze u 25% ze studovaného vzorku. Za rok a dva měsíce je to již jen 6,25%. Tedy pouze jen asi 9 lidí ze 100 si po roce jasně vzpomene na události a jejich souvislosti. Ostatní si buď nevybaví nic, nebo je vzpomínka nahrazena nejistým pocitem přibližné znalosti, který nemá s realitou nic společného a je pouze mistrnou dezinformací. Tato vypozorovaná skutečnost, která vypadá zdánlivě jako banalita má dalekosáhlé důsledky na svět a naše okolí.

Možná jsem první, kdo tuto skutečnost formuloval do věty, ale určitě nejsem první, kdo si jí je vědom a mohu jmenovat příklady jejího zneužití. Klasickým příkladem jsou politici. Vždyť stačí se podívat jen na volební sliby. Většina našich stran chladně kalkuluje s tímto jevem, a proto před volbami slíbí opravdu cokoliv. Dostanou-li se pak k moci, pak si dají lhůtu, aby se "jejich vláda projevila". Sto dní hájení koreluje s PRP. Po roce si je již pouze asi desetina populace přesně vědoma, co bylo slíbeno a co se vlastně neplní.

Podívejte se na nedávné kauzy. Pokud se zeptáte v okolí, tak v závislosti na sociální a inteligenčním kvocientu dostanete různé odpovědi, v průměru se ale bude blížit uvedené hodnotě. Schválně, poptejte se na (PROMOPRO, Gross a jeho byt a jiné)

Na druhou stranu jiní politici naprosto bezostyšně kalkulují s "krátkou pamětí" voličů. Počítají s tím, že po určité době, a to čím delší, tím lépe vzhledem k diskutovanému jevu, si málokdo vzpomene na původce problémů. Rádi se pak postaví na boj proti tomu, co vlastně sami zapříčinili. Levicová opozice je tímto proslavená, ale nejen ona. Jde to napříč celou politickou scénou. Podaří-li se politikům na více jak rok povědomí o události dát k ledu, mají prakticky na další volby vyhráno. Proto je všude tolik zástupných kauz.