Odborník je člověk z jiného města. Prorok je člověk z jiné země.

Se zájmem jsem si přečetl článek o údajně uznávaném odborníkovi na romskou problematiku, Kumarovi Vishwanathanovi, který pobyl na Šluknovsku celých 6 dní a rozdával rady a moudra do všech stran. Neubránil jsem se dojmu, že jediný důvod jeho přítomnosti je být viděn.

idnes.cz

Je mi záhadou, proč tento expert řeší problémy právě v naší zemi a je mu zcela lhostejný osud zbídačených spoluobčanů jeho rodné země. Údajně ze své domoviny odjel, protože mu vadil kastovní systém, takže v České republice přešel od výuky fyziky někdy v roce 1997 k řešení problémů s romskou komunitou.

V roce 1998 spoluzaložil občanské sdružení Vzájemné soužití, které v roce 2010 mělo aktivity za bratru více jak 26 milionů Kč, z toho 24 milionů veřejných dotací. Takovýchto podobných sdružení zaměřených na sociálně vyloučené jsou plné seznamy. Stačí zalistovat na internetu.

Když uvažuji plat minimální mzdy, náklady na jedno pracovní místo jsou cca 15 tisíc/měsíc i se zdravotním, sociálním a daní státu. To znamená, že za 24 milionů by se vytvořilo na rok asi 135 pracovních míst, tedy 135 celoročně zaměstnaných Romů!!!  I kdyby hladovou zeď měli stavět. Obce si přitom stěžují, že nemají peníze na veřejně prospěšné práce.

Nechci nijak zvlášť hodnotit práci zrovna tohoto sdružení s cca 20 zaměstnanými lidmi, protože za 26 miliónů se už něco musí vyprodukovat. Ale zůstaňme pro ilustraci u něj. Můj osobní dojem je, že nárůst investovaných prostředků do podobných organizací není korelující s cílem podobných sdružení a to je integrace a začlenění romské komunity do společnosti. Naopak se zdá, že čím větší podpora, tím horší je stav, na rozdíl od proklamací. Peníze se prostě jen musí utratit.

Následující informace a mnohem víc naleznete na stránkách tohoto sdružení.

http://www.vzajemnesouziti.estranky.cz/

Já jen tak namátkou otevřel výroční zprávu roku 2010 a hned první projekt, na který jsem náhodně dolistoval mě zaujal. Stručně řečeno, za 99 900,- se pár lidí 6x sešlo s pracovníkem, který byl později k dispozici na emailu. Pak se jeli podívat jinam, jak se jinde začleňuje a občas si přišli s někým popovídat. To vše pro zkvalitnění služeb. Co víc si za ty peníze přát, ne?  Zkopíroval jsem pro ilustraci tento a několik dalších podobně zrealizovaných projektů (samozřejmě je jich tam mnohem více a některé dokonce nevypadají tak tragicky):
-----

Doba realizace projektu: duben 2010 – prosinec 2010
Projekt realizovali: organizační jednotka Helpale, Sociálně právní poradna
Výše přidělených prostředků: 99.900,- Kč, č. projektu 01590/2010/SOC

Projektem Poradenské Q jsme usilovali o zvyšování kvality odborného sociálního poradenství. Pracovníci této sociální služby se pravidelně 1 x za 14 dní setkávali za účelem tvorby a aktualizace standardů kvality, bylo uskutečněno 6 setkání s odborným konzultantem, který byl také k dispozici prostřednictvím elektronické komunikace. Pracovnice této sociální služby byly také na odborné stáži v Poradenském centru v Českých Budějovicích v listopadu 2010. Dále se dle potřeby setkávali individuálně s pracovníky jiných občanských poraden na Ostravsku za účelem výměny zkušeností a čerpání dobré praxe při zavádění SQSS. Všechny aktivity směřovaly ke zkvalitňování odborného sociálního poradenství a k připravenosti na Inspekci kvality sociálních služeb.
-----

Doba realizace projektu:              duben 2010 – prosinec 2010
Realizátor projektu:                      Tým Hnízdo – Čiriklano Kher
Výše přidělených prostředků:     97 000,- Kč

Projekt byl zaměřen na zvyšování a posilování schopností, dovedností i prohlubování znalostí potřebných ke kvalitnějšímu poskytování naší sociální služby.
V rámci realizace projektu jsme se pravidelně 1 x za 14 dní setkávali a společně jsme diskutovali na téma „Standardy kvality sociálních služeb“. Uspořádali jsme 5 konzultací s průvodcem "kvalitou" zajišťované externím konzultantem. Konzultace byly zaměřeny na aktualizaci standardů kvality. Závěrem roku jsme realizovali cvičnou dvoudenní inspekci zajištěnou 2 externími inspektory, za přítomnosti všech pracovníků a 2 uživatelů naší služby. Konzultace a cvičná inspekce nám napomohly jednak vidět určité věci z pohledu zvenčí nezávislých osob, jednak jsme zjistili, kde máme slabé a silné stránky, své nedostatky.

V rámci projektu jsme se zúčastnili 3 stáží v organizacích, které poskytují stejné nebo obdobné sociální služby.

Dále jsme uspořádali 3 kulaté stoly, jejichž témata vycházela ze zjištěných potřeb naší služby a dalších poskytovatelů sociálních služeb, kteří mají také zároveň pověření k výkonu SPOD. V rámci aktivit jsme diskutovali o problematice "2 systémy v jedné sociální službě". Z výstupů jsme vytvořili brožurku distribuovanou pro laickou i odbornou veřejnost.
-----

Doba realizace projektu:              leden 2010 – prosinec 2010
Realizátor projektu:                      Tým Hnízdo – Čiriklano Kher
Výše přidělených prostředků:     97 000,- Kč

Projekt byl zaměřen na seznámení pracovníků OSPOD a pověřených osob s nástroji případových a rodinných konferencí. Cílem realizace projektu bylo posílit schopnost aplikace těchto nástrojů do běžné praxe a společnou spoluprací zainteresovaných subjektů přispět k účinné sanaci rodiny.

Do projektu měly být kromě pracovníků Hnízda zapojeny všechny spolupracující subjekty, především sociální pracovníci OSPOD – Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Radvanice, Vítkovice a zástupci NNO (FOD, SD, SSA, CSS, Help-in), zástupci obcí,  MMO, MSK a další oslovené subjekty. Ne všichni však tuto možnost využili. Některá setkání vedl a moderoval přizvaný externí odborník - moderátor.

Během realizace projektu jsme zorganizovali 4 případové konference pro tři rodiny. Na závěr projektu pracovníci Týmu Hnízda uskutečnili závěrečný seminář, kde prezentovali své kazuistiky a zhodnotili celý průběh realizace projektu. Z výstupů jsme vytvořili brožurku distribuovanou pro laickou i odbornou veřejnost.
----

Doba realizace projektu:              leden 2010 – prosinec 2010
Realizátor projektu:                      Tým Hnízdo – Čiriklano Kher
Výše přidělených prostředků:     60 000,- Kč
Projekt byl zaměřen na pomoc deseti rodinám s dětmi ve věku 0 - 7 let z Ostravy. Cílem realizace projektu bylo posilovat rodičovské kompetence, jejich dovednosti a napomoci k výchově k pozitivnímu rodičovství prostřednictvím realizací různých aktivit /sportovní a společenské hry, další akce pořádané v prostorách naší organizace zaměřené např. na rozvoj komunikace mezi rodiči a dětmi, na společnou tvorbu výrobků, společné pouštění draka/. V rámci projektu byly pro rodiče uspořádány besedy pod vedením lékaře a psychologa /témata: Dítě v jednotlivých fázích vývoje, Péče o matku a novorozence – plánované rodičovství/. Pod vedením našich sociálních pracovníků proběhly také 4 přednášky na téma „Chci být lepším rodičem“, byly zorganizovány 4 modelové situace zaměřeny na potřeby rodin, komunikace mezi rodičem a dítětem, komunikace mezi rodiči a pracovníky OSPOD, vyplňování formulářů žádostí o sociální dávky, diskutoval se postup evidence uchazeče o zaměstnání na ÚP aj. Pod vedením psychologa byla zorganizována 1 společná diskuse rodičů, při které si měli možnost rodiče vyměnit své zkušenosti – jednání se školami, na úřadech aj.
-----

Nejsem si zcela jist o smysluplnosti takto vynaložených prostředků. U dalších projektů mám zase takový pocit, že někdo upekl dort a prodal ho následně několikrát. To proto, že se jednotlivé projekty navzájem často kryjí a jedna činnost je pravděpodobně financována opakovaně.

Možná i toto je odpověď na otázku, proč je potřeba Romy neustále stále dokola začleňovat. Nedávno jsem slyšel názor, že je potřeba 5x až 10x navýšit financování neziskovek, zabývající se takzvaně sociálně vyloučenými. Že to je jediná cesta, jak z problémů ven. Já si to tedy nemyslím. Hlavně ve světle dalších informací, kdy vím, že jiné neziskové organizace, například zabývající se pomocí matkám s dětmi, které se dostaly do kritické životní situace a kde není dána specifikace sociálního vyloučení,  je pomoc od státu krácena či úplně rušena, přičemž jejich činnost mi přijde mnohem smysluplnější. Ovšem není tak mediálně zajímavá jako Kumar.

Z tohoto úhlu pohledu mi cesta Kumara Vishwanathanova na Šluknovsko dává smysl, jako marketingový tah zviditelnění se za účelem získání dalších finančních prostředků. Musíme mít na paměti, že pokud se dají na jeho neziskovku a jeho projekty, budou se zákonitě muset vzít jinde z jiných projektů o kterých se mediálně mlčí.