Tak a komunální volby jsou za námi. Tentokrát jsem k nim přičichnul prakticky zevnitř jako jeden z kandidátů. Přestože jsem neuspěl, osobně to za svou prohru vůbec nepovažuji, protože 15% preferenčních hlasů oproti středu vůbec nebylo špatné.
Nicméně určitá pachuť z praktického způsobu provedení voleb tady je a to jednak pro různé podrazy, podvody a lži, tak i pro způsob voleb daný samotným volebním zákonem, který je vlastně úplně iracionální. Trochu jsem se nad tím zamyslel.
Lhaním spolehlivě k mandátu
Nemůžu si pomoct, ale získal jsem vtíravý dojem, že pokud se někdo onálepkuje vhodným názvem a těsně před volbami přinese snůšku lží pomluv a polopravd psaných nenávistným jazykem plným hrubek a pravopisných chyb, má mandát zajištěn. Pokud se navíc prohlásí za nezávislého, byť jeho jedinou devizou je schopnost každé volební období změnit nezávisle dres a nálepku a na vše plivat, a pokud navíc slíbí principiálně naprosto nesplnitelný a protizákonný dárek svým voličům třebas v podobě rozdávání obecních bytů nebo nízkého nájmu, uspěje. Pořád je mezi námi mnoho lidí, co na něco podobného slyší. Můžeme si stěžovat, jak chceme, že politika je špatná, ale pokud budou existovat lidé, co na zjevné lži a závist slyší, nic se nezmění.
Podivné preference
Velkou slabinou současného systému komunálních voleb je způsob výpočtu preferenčních hlasů. Jde hlavně o to, že volič rozhodnutý volit nějakou volební formaci nemá prakticky žádnou možnost zvolit pořadí volených kandidátů. Pořadím naopak míchá volič, který volí jiné volební uskupení a navíc si takříkajíc dovybere nějakého dalšího kandidáta. Tak se pak může klidně stát, že lídr kandidátky, který přitáhnul velké množství voličů volící stranu jako celek, je přeskočen někým, kdo se prakticky jen vezl na kandidátce a má to štěstí, že byl takzvaně přikřížkován zvenku. Takže vlastně paradoxně volič mění pořadí v uskupení, které primárně nevolí. Prakticky to může tedy znamenat, že voliči například ČSSD mohou naprosto přeházet kandidátku třeba ODS, ale se svojí nejsou schopni udělat prakticky nic. To platí i obráceně. Je to takový volební Kocourkov.
Další preferenční problém je stanovené procento nutných preferenčních hlasů pro postup na kandidátce. Zatímco ve velkých městech je 10% preferenčních hlasů prakticky nepřekonatelná hranice, v malých obcích může výsledek ovlivnit třeba narychlo přihlášených dvacet lidí v třípokojovém bytě, kteří volí daného „kandidáta“. Je zde poměrně velký prostor pro účelovou manipulaci.
Manipulovatelnost voleb
Nechci nikoho obviňovat z fixlování, ale bohužel v komunálních volbách je až nepříjemně velký prostor pro zmanipulování výsledku. Stačí, aby nějaký „šikovný“ člen volební komise v nestřeženém okamžiku doplnil patřičné křížky, a je vymalováno. Vzhledem k výše uvedeným preferencím stačí mnohdy velmi málo. Přitom díky způsobu volby prakticky neexistuje postup, jak takovou manipulaci prokázat či odhalit.
Nemožnost volit
Mnoho voličů bylo ochuzeno o možnost volit. Pokud vezmeme v úvahu, že existuje velká množina voličů, kteří dojíždí za prací, pak mnoha z nich je prakticky znemožněno provést volbu. Volba po internetu by něco takového odstranila, ale to je u nás asi sci-fi. Navíc velké procento voličů má v obci třeba jen přechodné bydliště a tedy se voleb nemohou zúčastnit. Jen ve svém okolí znám desítky lidí postižených tímto problémem.
Nepoměrné přepočítávání hlasů
Byť se volební systém tváří jako poměrný, ve skutečnosti je nepoměrný, protože například strana, která dosáhla matematickým poměrem 8,45 mandátu ve skutečnosti získala deset mandátů a naopak strana, která získala matematickým poměrem 1,62 mandátu ve skutečnosti získala pouhý jeden.
Myslím, že zákon o komunálních volbách není dobrý, je přežitý a měl by se přiměřeně změnit. To ale už záleží na jiných politicích.
