Komunální volby aneb zapomeňte na kroužky

Lidé mají v paměti parlamentní volby a také si pamatují, jak kroužkování změnilo pozici kandidátů na kandidátních listinách. S kým mluvím, má představu, že podobnou strategii uplatní v komunálních volbách. Chyba lávky. Všechno je jinak.

Komunální volby (dále jen KV) jsou jiné. Zatímco do parlamentních voleb si volič vyvolil tu správnou stranu a mohl v ní pak určit 4 preferované kandidáty, kteří tím obdrželi tzv. preferenční hlasy a při jejich dostatečném počtu se stěhovali na čelo kandidátky, v KV sice preference existují také, ale jsou udělány úplně jiným způsobem. Troufnu si tvrdit, že téměř vylučují možnost voličům pozměnit stávající navržené rozložení. V KV si totiž volič nevybírá jenom stranu jako takovou, ale má právo volit prakticky napříč všemi nabízenými kandidáty ze všech stran.

Jak to tedy funguje a jak tedy správně volit?

Předně musím zdůraznit, že v důsledku odlišností nemá volič jen jeden hlas, jako v parlamentních volbách, respektive jeho hlas je rozdělen počtem členů zastupitelstva na příslušné parciální (částečné) hlasy. Například má-li obec 6 zastupitelů, volič má šest voleb v podobě křížku u jména. Má-li město (například Brno) 55 radních, pak volič při volbách do městského zastupitelstva má 55 hlasů, které může, a nebo taky nemusí, rozdělit mezi kandidáty.

Volič má tedy tyto možnosti (§34, §41) :

1. Rozhodne se pro nějakou stranu, koalici, či uskupení a zakřížkuje (nikoliv zakroužkuje) ji jako celek. V takovém případě pak daný subjekt dostane všechny částečné hlasy, které se rovnoměrně rozdělí mezi kandidáty a volič již nemá žádný nástroj, jak ovlivnit pořadí. Na nějaké křížkování v rámci jedné kandidátky se nebere ohled.

2. Rozhodne se pro nějakou stranu, koalici, či uskupení a zakřížkuje (nikoliv zakroužkuje) ji jako celek. Navíc si vybere jiné kandidáty v jiných kandidátkách a u nich udělá individuelně křížek. Pak vybraná strana dostane pouze část hlasů, protože je jí odečteno tolik částečných hlasů, kolik bylo použito jinde. Maximálně však do počtu možných mandátů, jinak je to volba neplatná. Zde musím zdůraznit, že se opět nehledí na zakřížkované kandidáty ve zvolené kandidátce a hlasy se pouze nezapočítávají od spodu.
Tedy, zvolí-li volič v obci s 6 zastupiteli stranu, ale jeden křížek dá jinému kandidátovi, ten poslední na kandidátce strany přijde o svůj hlas, bez ohledu na to, koho v té straně volič navíc okřížkoval.

3. Rozhodne se nevolit stranu, tedy žádnou nezakřížkuje, ale vybere si všechny, nebo jen část zastupitelů individuálně a jim dá svůj křížek. Pak každému označenému kandidátovi je započítán výše zmíněný částečný hlas. Volič nemusí použít všechny své částečné hlasy, ale nesmí jich dát víc, jinak je volba neplatná.

A jak to tedy je s tou možnou preferencí kandidátů (§45)

Každý kandidát dostane svůj počet částečných hlasů podle výše naznačeného klíče. Všechny takto získané hlasy pak dávají výsledek celku a podle toho se přidělí mandáty. Dále citujme ze zákona...

Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.

To tedy ve svém důsledku znamená, že aby kandidát přeskočil ostatní, musí dostat o 10% víc hlasů, než je průměr pro danou stranu. V malých obcích možná použitelné pravidlo, ve větších a velkých má za následek to, že kandidát přes veškerou snahu nemá prakticky šanci opustit své místo určené na kandidátce a stane-li se tak, je to proto, že ho volbou preferovali voliči jiných stran, než za kterou kandiduje, což svým způsobem degraduje smysl preferencí.

Prakticky to znamená, že například moje maličkost, vyskytující se na krásném nevolitelném 41. místě kandidátky do města Brna za TOP 09 tam taky zůstane (bohužel), protože  přestože třeba dostanu 200-300 preferenčních hlasů od lidí, kteří mne znají a nemíní volit TOP 09 jako celek, je málo pravděpodobné, že bych dostal celkem více jak 2500-3000 preferenčních hlasů od dalších voličů jiných stran.

Zdroj:

Zákon: 491/2001 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2001, částka 178, ze dne 31.12.2001