Kam kráčíš Evropo? Nechci ani domýšlet.

EU zakázala rtuťové teploměry. Opět čin hodný pachatelů dobra. EU zakázala vyvažovací závaží na kolech, pájky s olovem, žárovky, barvy a kdo ví co ještě.

Je to přibližně půl roku, co jsem zůstal se synem doma, protože onemocněl nějakou virózou. Měl zvýšenou teplotu. Celý den se motala okolo 38 st. takže sice žádná horečka, ale byl chudák takový smutný. No a večer to nastalo. Během krátké chvíle mu náhle vzrostla teplota na 40,3. To se mi už teda vůbec nelíbilo a tak jsme přistoupili dle rady doktorky na ochlazování rukou a nohou. Ochlazovali jsme, ale teplota rostla a rostla. Nejprve 41 a když se vyšplhala na 42,1 byl jsem strachy bez sebe. Osprchoval jsem ho vlažnou vodou a doufal, že než přijede záchranka, snad se to zlepší. Ten strach nikomu nepřeji. Chudákovi drkotaly zuby a mně to bylo podezřelé.

Opravdu se mi zdál teplejší, ale až tak? No tak jsem si cvičně dal pod paži ten prokletý digitální teploměr já a světe div se, měl jsem také úžasných 40,5. Na to, že by to byla epidemie jsem ani na chvíli nepomyslel. Vím, že když mám horečku, netrefím ani na záchod natož abych fungoval zcela normálně. Vlezl jsem do domácí lékárny a vyhrabal starý dobrý rtuťový teploměr. No a ejhle. Syn měl 37,8 a my ho trápili nějakým ochlazováním. Digitální teploměr letěl do koše a jeho let jsem doprovodil nejedním šťavnatým slovem.

Prostě klasika je klasika. Nepotřebuje baterie a je vždy přesný, spolehlivý. Nezblbne, protože funguje na prostém fyzikálním principu. A když by se náhodou rozbil? Ta trocha rtuti se dá jednoduše zlikvidovat práškovou sírou a není co řešit. ( Ale protože netrpím tulení nemocí, dosud jsem teploměr nerozbil. Vy ano? Kolik? )

Takže když jsem si dnes přečetl, že úředníci EU opět zvítězili nad zlem a spáchali dobro v podobě zákazu rtuťových teploměrů, klepal jsem si opět na čelo evropským pozdravem budoucnosti. ( Třikrát silou dlaní na čelo. ) Úžasné. Jsem tak rád, že někdo myslí za nás, ale čeho je moc, toho je příliš. Nechci vaše zákazy a příkazy tohoto typu. Ty si prostě nechte. Nerozumíte většinou ani samé podstatě věcí které zakazujete. Natož abyste byli kompetentní domyslet výsledek spáchaného dobra.

Úředníci z Bruselu už ale na svém kontě mají hezkých pár vroubků. Zakázali olověná závažíčka na vyvažování pneumatik, údajně ničící životní prostředí. No já jsem za 25 let své řidičské kariéry zatím neztratil ani jedno. A většina řidičů je na tom podobně. To budou chtít zakázat vše z olova? Upadli snad z hrušky na znak?

Další perla je předpis pájecích kovů na elektronické přístroje bez Pb. Technologie se tak stala mnohem dražší, složitější a náchylnější k chybám, než vyrábí okolní svět. Skvělý příspěvek pro konkurenceschopnost evropského zboží v době krize, že?

Zakázali nám žárovky, prý máme používat jen ty geniální úsporky. Jenže pachatelé dobra z Bruselu, je mnoho aplikací u kterých je úsporka naprostý nesmysl, víte? Vím že to nechápete, ale pak se to alespoň nesnažte řídit. Navíc zatím mi žádná nevydržela avizovaných X hodin svícení a většinou se všechny odebraly do elektronického pekla mnohem dříve.

A mohl bych pokračovat, třeba nám zakázali barvy a musíme používat pouze emulze rozpustné ve vodě. Ó jak chvályhodné, ale zase, je mnoho aplikací kdy je emulze s prominutím ku  ( velké H malé o římská pětka n a u ). Mohl bych pokračovat v podobném duchu ještě dlouho.

A tak pomalu ale jistě se tady tvoří nepřátelské prostředí pro výrobce  made in EU.  Jsme zatěžováni všelijakými prapodivnými předpisy, které nemají reálné opodstatnění ( např. výška stropu ve výrobní místnosti, která je ale pro konkrétní výrobu neopodstatněná atd. ) emisními povolenkami, limity na CO2, limity na Hg, Pb a kdoví co ještě. Ano, jistěže někdy to má smysl, ale pokud jsem jako chemik schopen posoudit, většinou se jedná o trapné podružnosti a ty podstatné věci, o ty se nikdo nestará. Místo toho se k nám stále více věcí dováží z Číny a jiných asijských zemí, kde je výrobcům absolutně jedno, jestli namalují dětský talíř olověnou barvou, protože je zářivě krásná a prodá se to hloupým Evropanům. Číňané nemají zakázané barvy a ani olověné pájky, ani nic jiného. Navíc oni si opravdu nelámou hlavu s vůbec ničím. Takže si zatížíme toxickými látkami prostředí mnohem víc. Ale to je vše v pořádku, že?

Úředníci rozhodují od stolu bez znalostí, bez praktických zkušeností a hlavně nejsou schopni domyslet důsledky svých rozhodnutí. A to je velmi závažné. Jejich spáchané dobro má za následek, že zkrachuje náš výrobce, který dělal sice dražší, ale dobrý a neškodný výrobek, ale díky nařízení EU se jeho výroba stala už tuplem ekonomicky nereálnou a ten je pak nahrazen nebezpečným, levnějším a většinou toxickým šmejdem z Číny, který nevydrží ani desetinu toho, co bylo vyráběno doma. Tím pádem se zvyšuje místní nezaměstnanost a faktická ekonomická závislost na asijských zemích.   

Tak takhle Evropo, takhle ne. Tohle je totiž jednosměrná cesta jediným směrem. A tam by se nikomu určitě nelíbilo.