Za co bychom dnes Haagu neušli

Jsem hrdý na to, že jsem z České republiky. Jsem hrdý na to, co naši předkové vybudovali, vybojovali i vynalezli. Ale na to co se dělo v roce 1945, hrdý být nemůžu.

Je nepochybné, že vysídlení Němců z Československa provázely velmi závažné zločiny. Nechci posuzovat samotný odsun, ten byl výsledkem války a schválily ho vítězné mocnosti (a v podstatě to pro nás je dnes přínosem, protože zde nejsou národnostní třenice), ale co prováděly především tzv. Revoluční gardy, je neomluvitelné. O co šlo?
červen 1945 - Masakr na Švédských šancích (resp. Přerovský masakr)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%BDch_%C5%A1anc%C3%ADchPoručík Karol Pazúr z 1. československého armádního sboru se rozhodl pozabíjet nějaké Němce. A příležitost se mu naskytla na přerovském vlakovém nádraží. Zde se 18.6.1945 nacházel transport karpatských Němců (a také Slováků a Maďarů), kteří se vraceli domů na Slovensko. Pazúr všechny stoprocentně identifikoval jako Němce a přisluhovače nacismu. Přitom mnozí měli doklady o slovenské národnosti a podpoře Slovenského národního povstání. Společně s osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou většinu osob z transportu nechali eskortovat do katastru obce Horní Moštěnice, kde je vojáci postříleli. Majetek obětí si pak Pazúrovi muži rozebrali.
Vraždění probíhalo velmi bestiálním způsobem, oběti byly přinuceny se svléknout do spodního prádla a pak byly po malých skupinkách stříleny. Pazúr se přitom sadisticky vyžíval v tom, že rozděloval děti od rodičů a dával je do různých skupin, aby maximálně trpěly. Děti se dívaly, jak jim vraždí mámu, a pak postavené tak, aby viděly na její tělo, čekaly až na ně přijde řada. A obráceně. V jednom případě Pazúr nechal zastřelit ženu, která měla v náručí dvě děti a když mrtvá padla s oběma ještě živými dětmi do napůl plného hrobu, chvíli se kochal jejich pláčem a pak je teprve obě zastřelil.
Zavražděno bylo 265 lidí, z toho 71 mužů, 120 žen a 74 dětí (včetně kojenců).
červen 1945 - Postoloprtský masakr
http://cs.wikipedia.org/wiki/Postoloprtsk%C3%BD_masakrNa konci května a v červnu 1945 Československá armáda v Postoloprtech soustředila a internovala tisíce civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a Žatce. Přibližně 800 z nich pak bylo bez soudu zastřeleno. Mezi popravenými byly i ženy a děti.
červen 1945 - Ústecký masakr
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asteck%C3%BD_masakrJedná se o masakr německých obyvatel, kdy byly oběti tlučeny, stříleny a topeny. Počet mrtvých byl okolo 50. Jednalo se o odvetu za výbuch muničního skladu, se kterým však německé obyvatelstvo nemělo nic společného.
červen 1945 - Tocov
http://cs.wikipedia.org/wiki/TocovZastřeleno 30 Němců, označených tehdejším starostou za členy nacistických organizací. U šesti se při domovních prohlídkách našly zbraně. Při prohlídkách byly popraveny i děti (dívky 12 a 17 let a jeden kojenec).
červen 1945 - Doupov
http://cs.wikipedia.org/wiki/DoupovVe sklepení gymnázia v Doupově zde bylo týráno a pak zastřeleno 40 Němců.
červen 1945 - Chomutov
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_%C4%8CeskoslovenskaZavražděno asi 140 Němců. Z toho 12 umučených po předchozím týrání (vypichování očí, holí urážena přirození, ...). Zbytek byl zastřelen v místním koncentračním táboře nebo vojáky odveden a popraven poblíž.
květen 1945 - Brněnský transport
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_BrnaVysídlení asi 25 000 brněnských Němců do Rakouska. V důsledku špatného zásobování, nemocí a krutého zacházení zahynulo asi 2000 osob.
Tolik neúplný výčet excesů 1945. Bylo jich nepochybně více, ale chybí věrohodná dokumentace.
Vrahové se pak obvykle schovali za zákon č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků. Tento zákon měl za účel legitimizovat jednání odbojářů za okupace a poválečné zúčtování s nacisty a kolaboranty. V praxi byl masově zneužíván k vyvinění zvěrstev páchaných na Němcích...