Se současným vazalským vedením naší provincie je to velké sci-fi, já vím. V čele našeho národa bohužel nestojí žádný hrdý Láma, natož Dalajláma. Ovšem máme tam přesně to, co jsme si tam sami dosadili. Mohl to být třeba kníže, ale
je to pouhý "Zeman z Vysočiny". Jako by nám nohy do volebních místností a ruce k urnám vedl sám velký Putin, nebo Si Tin-pching.
Ten zbývající necelý rok a půl Zemanova mandátu zdá se být v nekonečnu. Na druhou stranu uvažte... Již tři a půl roku máme za sebou a s tím i kupu srandy pro otrlé, kupu hov** pro ty citlivější a vnímavější, ale i přisprostlého vlasteneckého hrdinu pro velkou část národa.
Jak je ve skutečnosti velký ten zbytek národa nám prozradí už za necelý rok a půl volby, konec konců napoví už i ty parlamentní v příštím roce. V případě, že se Zeman rozhodne obhajovat svůj mandát, bude to o to zajímavější. Budeme rozhodovat nejen o prezidentovi, ale trochu nadneseně i o suverenitě resp. začlenění naší země v rámci světového pořádku. Budeme rozhodovat o tom, zda je nám bližší civilizace a struktury na západ od nás a nebo ty východní.
Zemanovu stopu za hranicemi naší provincie lze shrnout asi takto. Na východ od nás nadprůměrná spokojenost, na západ od nás mírné rozčarování a skepse. Na druhou stranu, ale asi opravdu není nutné Zemana ani démonizovat, ani přeceňovat jeho vliv. Přeci jen jsme na světovém kolbišti malí, nevýznamní hráči. O to více bychom si ale měli vážit našeho členství v demokratických strukturách a nezapomínat na časy nedávno minulé. Jejich návrat by si mohl přát jen hodně velký pošetilec, nebo sklerotik...
