...k tomu všemu jsem mu zajistil i skvělého Au pair, který je moc šikovný, dobrák od kosti, miluje rybaření, výlety a hry na velké kluky... Zkrátka takový prodloužený dobrodružný trip snů do Ruskem okupované části Ukrajiny...
Sociální sítě jsou již dva dny zaplaveny mj. mořem vtipů, přesně v duchu naší české povahy, které mají jeden společný jmenovatel. Premiéra tato frapantní situace dostihla, tak trochu příznačně, v Italském Palermu. Trochu mi to celé připomnělo "Sarajevský atentát" na Václava Klause v roce 1997, ale pouze tou symbolikou, jinak jde samozřejmě o dvě zcela nesrovnatelné události.
Premiéra kauza samozřejmě zasáhla a jeho reakce jsou lidsky pochopitelné, byť s realitou nemají vůbec nic společného. Práce novinářů Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka je obdivuhodná a nemám nic ani proti jejímu provedení, které podtrhuje autentičnost a dává tak nahlédnout pod pokličku práce investigativních novinářů.
Je nutné si uvědomit, že pokud by neexistovala premiérova kauza "Čapí hnízdo", což je vlastně ve srovnání s jeho jinými kauzami, jako korunové dluhopisy, ovlivňování jím vlastněných médií (dnes ve svěřeneckém fondu)... jen taková třešínka na dortu, pak by nedošlo ani k této reportáži, která přímo do děje vtáhla jeho v kauze obviněné potomky.
Já mám koně, bílý koně, to jsou děti mý...
Premiérův syn, byl nepochybně psychicky zdravý a způsobilý k právním úkonům v době kdy došlo k dotačnímu podvodu. Jinak by těžko mohl vlastnit aktivní pilotní licenci dopravního pilota, kterou měl platnou až do konce roku 2015. Bezpochyby je ale jen další obětí chování svého otce. To že současný premiér v honbě za 50 mil. dotací udělal ze svých dvou dětí bílé koně, bylo jen a jen jeho rozhodnutí, stejně tak jako jeho vstup do vrcholné politiky. Lidé jsou tvorové chybující, ale měli by umět za své činy přijmout odpovědnost a ne zbaběle před odpovědností utíkat a neustále hledat viníky jinde, natož sedí-li v takto exponované veřejné funkci.
To všechno co následuje jsou jen důsledky jeho rozhodnutích, za které by tak jako každý jiný smrtelník měl nést odpovědnost se vším co k tomu patří. Ano v právním demokratickém státě o vině a případném trestu musejí rozhodnout jen a jen nezávislé složky státu (policie, státní zastupitelství, soudy) k tomu určené. Pokud je tím objektem premiér onoho státu, tj. jeden s pilířů státu, jedná se o střet zájmů nebývalých rozměrů, který nás každým dnem, kdy je v této vysoké ústavní funkci, posunuje stále více a více kamsi na východ od vyspělé společnosti, ke které se snad stále hlásíme.
I způsob jakým se postaral o svého v kauze obviněného syna, přesně odpovídá praktikám, které se naučil v mládí a zdokonalil ve zralém věku a které mu také pomohly se vypracovat na jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších lidí v našich končinách. Zároveň tím také znovu potvrdil, že vlastnosti jako morálka, soucit, empatie... jsou prosty jeho charakteru.
Náplň oslav 17. listopadu 1989 je tedy dána a mohla by se z gruntu stát takovou malou spontánní revolucí roku 2018, které se jednou možná bude říkat "Krymsko-krimská". Troufnu si odhadnout, že bude mnohem bouřlivější nežli oslavy 28. října pod taktovkou pana prezidenta.
Jak to celé ve skutečnosti dopadne, zda to vyšumí do vytracena, tak jako řada jeho minulých kauz a nebo nastane radikální obrat, závisí nejen na politické reprezentaci, ale v podstatě každém z nás.
