Také nazývaná jako válka v Perském zálivu. V letech 1990 - 1991 se války účastnilo za poskytnutého mandátu OSN celkově 28 států včetně Československa, které poskytlo protichemickou jednotku. Ve válce se bojovalo proti Iráku, který údajně první napadl sousední zemi Kuvajt. Během řádově několika dnů zřejmě zaplavilo Kuvajt 120 tisíc mužů irácké pěchoty a 850 tanků. Jistý novinář St. Petersburg Times si vyžádal nezávislé satelitní snímky této oblasti, které odhalili prázdnou poušť.
V roce 1991 došlo následkem spojeneckého bombardování k poškození iráckých chemických skladišť, ve kterých byla uskladněna kyselina sírová a fosforečná, dále potom byly vybombardovány sklady chemické munice v írácké Mutavě, kde byla poškozena chemická munice obsahující tuny sarinu a yperitu. Američané měli chemické přístroje, kterými nebyli schopni potvrdit údaje, jež tehdy v saudskoarabské poušti zjistili daleko citlivějšími prostředky Češi a Slováci, což pak v roce 1997 přiznal na návštěvě v Praze expert na chemické zbraně z amerického ministerstva obrany Theodor Prociv.
Když íráčané ustupovali, odpálili nálože ve skladech ropy a v ropných vrtech. V kuvajtském emirátu, zemí s třetími největšími zásobami ropy na světě shořely každý den nejméně tři milióny tun surové ropy a do ovzduší uniklo tisíce tun částic sazí, oxidu síry a toxických látek, které se usadily vojákům, ale i civilistům v plicích. Celkem iráčani zapálili v Kuvajtu sedm set ropných vrtů, znichž se během války uvolnilo 15 000 tun zplodin do atmosféry. Další tuny ropy vypustili do moře a zahubili statisíce živočichů. Plameny nebylo zasaženo jenom 15 % vrtů! Kvůli tomu cena ropy během války vzrostla z 13 tun na 40 dolarů za barel.
Spojenecká vojska vystřílela a svrhla okolo 325 tun radioaktivní munice a bomb z ochuzeného uranu, která ještě dlouhou dobu po použití ohrožuje zdraví vojáků a civilistů. Důsledkem používaného střeliva s ochuzeným uranem mnoho vojenských veteránů a civilistů onemocnělo tzv. Pouštní horečkou. Mnozí vojáci upozorňovali na svůj zdravotní stav - malátnost, vypadávání zubů a vlasů včetně rakoviny.
Později srovnávané fotografie znetvořených novorozeňat válečných veteránů a iráckých civilistů, které nám ukázali íráčtí lékaři - došli k jednoznačnému závěru, že jejich poruchy jsou naprosto identické. Ti lidé trpí stejnými příznaky jako Ukrajinci v okolí Černobylu.
Veřejné mínění musí dotlačit politiky k tomu, abychom toto nebezpečí ze střel z ochuzeného uranu nerozsévali po zeměkouli. Protože v okamžiku výbuchu se do ovzduší uvolňují radioaktivní látky s mnohasetletým poločasem rozpadu. Na co si vlastně platíme politky a diplomaty, když nejsou schopni postihnout ani podobná ohrožení lidstva. Vždyť tuto munici má totiž dodnes ve výzbroji sedmnáct zemí včetně USA, Británie, Francie, Ruska, Turecka a Izraele. OSN je proto povinna podniknout všechny kroky, aby byly tyto střely zakázány.
Zvláštní poděkování si zalouží skupina čs. vojenských chemiků a dva vysocí specialisté naší armády z Vyškova, kteří jeli do USA, kde prováděli srovnávací pokusy, než Američané uznali, že naši jsou zkrátka lepší a schopnější. Dále si poděkování zasluhuje novinář Jaroslav Kmenta za jeho publikaci Pouštní horečka.
Zdroje:
KMENTA, Jaroslav, Pouštní horečka. 2. vyd. Praha: nakladatelství JKM - Jaroslav Kmenta, 2011. 145 s. ISBN 978-80-903603-8-9
Vondráček, P. Operace pouštní bouře. Maxim: Operace s umrtvením. 2012, roč. 9, č. 2, s. 22-24
Občanské sdružení Vojáci proti válce. Informace I-2012 Mírové operace NATO DŮSLEDKYČj. VS/1-1/64180/06-R http://www.vojaciprotivalce.cz/
