Karel Marx je zastáncem komunistického hnutí. Vít Bárta je (neo)liberálním politikem a podnikatelem v jedné osobě. Názory obou představitelů potvrzují, že ve společnosti dochází ke konfliktu různých společenských tříd. Konfliktem mezi elitou, ovládanou masou či konfliktem mezi proletariátem a buržoasií.
Proletáři všech zemí...
Marx je přesvědčen, že politika, stát a právo jsou nástrojem vládnoucí třídy k vykořisťování a útlaku ovládaných tříd. Zcela v tomto případě vylučuje možnost uvažovat o právním státě. Bárta otevřeně přiznal, že jako TOP Management se choval stejně jako dosavadní elity a dělal maximum pro minimalizaci daňové zátěže, korupci a protekcionismus. A v mnoha případech také podporoval elity, které egoisticky poškozovaly celospolečenské zájmy.
Z těchto vzájemných konfliktů vzniká třídní boj, který je zároveň mnohdy i bojem politickým. Tyto boje lze řešit násilnou cestou formou svržení vlády nebo politického systému. Další možností je cesta zákonodárná, což znamená například změnu pracovního zákoníku. Tato změna může pomoci obyčejným lidem nebo podnikatelsko-lobbistickým skupinám. V opačném případě může jejich zájmy ohrozit.
Pokud půjdeme do větších extrémů, tak Karel Marx v Manifestu komunistické strany usiluje odstranit příčinu třídního boje zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a popisuje dějiny třídních bojů, jako zápas mezi ovládanými (proletariát) a vládnoucími (buržoasie).
Za extrémem se označuje také Vít Bárta, který jako Superguru ve straně Věcí veřejných usiloval o spojení ekonomické a politické moci. Navíc otevřeně přiznal, že dnes politická a ekonomická moc splývá. Znamená to tedy, že politika přestává sloužit občanům a stává se nástrojem k prosazování ekonomických zájmů velkých businessmanů.
Marx uvedl, že sociální spravedlnosti má být dosaženo odstraněním příčiny třídního boje, tedy zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Bárta mluvil o tom, že podnikatelé vstupují do politiky kvůli byznysu. Upozorňuje na to, že firma musí mít větší vliv v politice, protože o veřejných zakázkách rozhodují politici.
Karel Marx v roce 1847 předložil materiály na tajném sjezdu v Londýně, aby mohl být vypracován praktický program strany, určený pro veřejnost. Tak vznikl Manifest komunistické strany, ke kterému v roce 1924 vyjádřil sociální demokrat Stivín, že není možné dělat praktickou politiku podle programu z roku 1848. Kdyby Marx napsal pokračování svého manifestu, tak by jej zřejmě ukončil větou: „Proletáři všech zemí, třeste se!“
Vít Bárta v říjnu 2008 předložil manažerům firmy ABL tajný materiál s názvem Strategie 2009 – 2014, který zveřejnila MF Dnes v dubnu 2011. Jednalo se o plán dalšího hospodářského růstu firmy ABL, který zahrnoval ovládnutí veřejného prostoru pomocí strany Věcí veřejných. Bárta zřejmě nahradil Marxovo heslo z Manifestu komunistické strany: „Proletáři všech zemí, spojte se!“ za Gazdíkovo heslo: „Proletáři všech zemí, vyližte si...“. Zde nemusím ani připomínat v jaké formě ono pověstné heslo zaznělo ve filmu Pelíšky.
Poznámky:
Karel Marx jako myslitel 21. století:
V roce 1999 byl Karel Marx v anketě britské BBC vyhlášen největším světovým myslitelem tisíciletí. V listopadu 2003 byl celonárodním televizním hlasováním vyhlášen třetím nejlepším Němcem všech dob.
Mezinárodní dělnické hnutí:
Obě části MDH spojovala prohlašovaná věrnost marxismu, i když jeho výklad se výrazně lišil. Menševici (sociální demokraté) usilovali vést cestu k socialismu umírněně přes parlamentní demokracii. Bolševici (komunisté) stáli důsledně na radikálním stanovisku, které zaujalo postoj revolučního řešení všech otázek. Obě části MDH hledali společnou politickou linii, zejména v odporu proti válce.
Upozornění:
Trestný čin z nenávisti je v legislativě ČR motivovaný čin nesnášenlivostí a společenskými předsudky na základě rasy, náboženství, sexuální orientace, národnostní a etnické příslušnosti či jiné odlišnosti. Jedná se například o hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Dále podněcování k nenávisti (včetně třídní nenávisti) vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Dvojí metr: Největší rozpor způsobilo v roce 2013 volební heslo ODS „Střední třído, braň se!“ ODS tak ústy Martina Kuby přímo vyzvala střední třídu k tvrdému třídnímu boji. Kdyby jakákoliv jiná politická strana tak činila, vznikla by řada trestních oznámení a obvinění z porušování Listiny základních práv včetně Ústavy.
Paradoxně i pravice využívá způsoby a hesla k šíření třídní nenávisti. Například podnikatel Ivo Toman (ODS) nazval nezaměstnané lidi sociálními přísavkami, které jen parazitují na ostatních.
Slovník:
Buržoasií je míněna třída novodobých kapitalistů, kteří vlastní výrobní prostředky společenské výroby a používají námezdní práce.
Proletariát je třída novodobých námezdních dělníků, kteří nemají své vlastní výrobní prostředky a jsou nuceni prodávat svoji pracovní sílu.
Zdroje:
Manifest komunistické strany – Karel Marx a Bedřich Engels
Marx, K. - Engels, B.: Manifest komunistické strany, Brno: nakladatelství Svoboda, 1949.
Superguru Bárta – Jaroslav Kmenta (zdokumentováno dle dostupných nahrávek)
KMENTA, J.: Superguru Bárta. 1. vyd. Praha: nakladatelství JKM – Jaroslav Kmenta, 2011. 348 s. ISBN: 978-80-87569-03-0
Rozkol na levici 1921 – 2011 – Sborník
Kolektiv autorů, Rozkol na levici. 1. vyd. Brno: nakladatelství Doplněk, 2013
Nejdřív námluvy, pak třídní boj
http://www.halonoviny.cz/articles/view/10246168 (on-line text, 20. 10. 2013)
Líné sociální přísavky. Rázný podnikatel u Jílkové zametal s nezaměstnanými
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Line-socialni-prisavky-Razny-podnikatel-u-Jilkove-zametal-s-nezamestnanymi-266611 (on-line text, 22. 3. 2013)
