"Naše činy jsou takovými činy, které určují naši budoucnost." 

Souhlasím. Ale prvotní je myšlenka.  Neboli víra. Ne víra v náboženském smyslu jak ji chápe většina lidí ( chodíš do kostela,mešity? tudíž jsi věřící!). To je omyl.

Mám na mysli víru v to, že dokáži cokoliv nač pomyslím. Tuto schopnost má každý, ale je nesmírně těžké ji aplikovat. Každý z nás má schopnost chodit po vodě. Je to jen otázka víry. Věřit bezvýhradně tomu, že to dokážu.

Budha a Kristus toho byli schopni. V dnešním moderním jazyce bych je nazval "duchovními mistry". V historii lidstva se vyskytlo více  Kristů a Budhů. Ale vždy dojde k tomu, že jsou umlčeni většinou společnosti, která má strach. Strach z radikální změny.

A asketismus? To je vlastně jedno. Jde o to, co vás naplńuje, co vám dává pocit

souladu s vesmírem. Třeba takový půst dokáže změnit náš stav vědomí a to nám může pomoci na cestě k osvícení. U jiného může být spouštěčem třeba těžká deprese.  Neexistuje přesný návod na dosažení osvícení. Poslouchejme intuici a hlavně se zbavme strachu. Pozor  ale na záměnu strachu s opatrností.

Díky za připomenutí. Roztomilé.

Nevím odkud čerpáte.

 Budha Gautama - protože Budhů je bezpočet - se s askezí seznámil, ale jako cestu ji zavrhl.

Správná životospráva ano, půst nic moc - tohle je postoj Budhizmu. Půst a z něj plynoucí stres zneklidňuje a znejisťuje mysl.