Jářku, tak jsem jednou zas vyrazil od svého opatlaného kancelářského stolku mezi lidi. Mžoural jsem svými oteklými bulvami do světla všedního dne a ťapkal si na svoji pravidelnou 10 letou zubní prohlídku. Před měsícem jsem se objednal, tak jsem čekal co bude. Knasáky vrtačku dlouho neochutnaly a jazyk mi skanoval potencionálně nebezpečná místa. V čekárně jsem si uzmul lísteček, nechal se instruovat od recepční z východu a posadil se.
Mohutný pořez, mě usadil do křesla s milým úsměvem Anthony Hopkinse z Mlčení Jehňátek. Optal se mě kde začnem a kde by se mi to líbilo. No vybral jsem horní čelist, prý šťastná volba, vyvrtal mi tam 2 staré plomby a ocákl se přitom několikrát mojí krví. Okomentoval to slovy: "Když by to moc bolelo prý dáme injekci".
Dalo se to snášet. Platba za víkendový nákup mě bolí víc. Sestřička zuřivě odsávala moji krev a úlomky a vrtačka zběsile kvílela. Tvář pana doktora měla klidný výraz posluchače Metalu a v úsilí nepolevoval. Až po chvíli se zatvářil rozladěně a patrně z obav, abych mu nevykrvácel na zubařském křesle vrtání přerušil.
"Máte zánět dásní a mohutný zubní kámen", prohlásil a dodal "Vyřešíme raději prvně toto, krví se mi zalévají plomby."
Ten památný den si v sobě ponesu navěky. 4.3.2013. Byl jsem objednán k zubní hygieničce. Milá paní mě přivítala hned ve dveřich s mohutným štítem přes tvář. Patrně už mluvila s panem doktorem.
Posadila mě do křesla a zeptala se mě, zda jsem byl někdy na zubní hygieně. Odpovídat jsem ani nemusel, bylo jí to z výrazu mé tváře jasné. "To nevadí": odvětila. "Hlavně se nebojte": dodala.
Pomyslel jsem si, že bát by se měla spíš ona, když jsem odrovnal doktora s výčtem akademických titulů delším než je jeho přijmení.
Následovala přednáška jak čistit zuby. To mi šlo, evidentně v tomhle se mi vzdělání dostalo. O mezizubním kartáčku jsem také věděl, ač jsem se použití obával. Nakonec jsem i jeden dostal, ale nepředbíhejme.
Milá zubní hygienička se pustila do díla, na co sáhla to krvácelo a slušně bolelo. Prý to má být citlivější. Jestli citlivější znamená, že vylézají oči z důlku a kanou slzy, tak měla pravdu, ano mam dásně citlivějsí.
Rozjela se další show. Pochopil jsem nač má ten štít a proč jsem dostal také brýle. Ultrazvuk drtil zubní kámen a létal po okolí. Paní doktorka se na mě zběsile tiskla a já cudně šilhal od jejích ňader na stěnu. Krev tekla jako obvykle, ale především odpadával již zmiňovaný léta střádaný zubní kámen. Došlo mi proč jsem doteď nemohl používat mezizubní kartáček.
Nakonec vylepšila moji techniku čištění zubů a podarovala mě kartáčkem mezizubním i tím z lékárny jak je na něm ten křížek, asi připomínka toho, že se zuby je ámen:)
Zuby mě bolí a krvácím i nadále. Beru to jako investici do svého zdraví. O dalším vývoji budu referovat. Efekt se samozřejmě již dostavil, mám lehčí čelisti a krvácení.
Na druhou stranu je tu i určitá paralela ke krabičkové dietě.
Taky jsem lehčí o pár deka. A taky s bolestí.
