Další z řady receptů, osobně vyhledaných v anonymních vodách internetu i kuchařkách, ať už vlastních nebo mých známých, a taktéž osobně vyzkoušených a nafotografovaných.
Trofej z mysliveckého plesuPavel Cibulka
Úvodem se, ne snad omlouvám, ale řekněme ospravedlňuji za neuvádění přesných gramáží, obsahů, objemů a podobných měřících jednotek, ale jedná se o poctivou domácí přípravu a doma se vaří v duchu hesla "přiměřeně, přiměřeně" - neboli od oka a nezbývá než věřit, že kuchař alespoň na jedno vidí...
Zvěřina má své kouzlo, ostatně právě proto bývají hospody v ty dny, kdy se konají zvěřinové hody, narvané k prasknutí, leckdy si ani není kam sednout. Na druhou stranu kdo rád vaří nebo jí, určitě ocení spíš domácí verzi, upravenou podle svých chutí a preferencí. Že je to pravda a nejen u zvěřiny, dokazuje i stoupající nabídka různých speciálnějších mas v řeznictvích a supermarketech. My měli to štěstí, že jsme vyhráli celé sele divočáka na mysliveckém plese, a proto jsme se o maso nemuseli starat, a zároveň jsem měl díky tomu i kosti na vývar. Jinak dříve jsme kupovali například v nejmenované síti obchoďáků začínající na K. mražené kančí nebo jelení maso, dokonce ve dvou verzích - na guláš nebo roládu. Pokud máte známého nějakého myslivce, je to ještě lepší.
Opět jde o časově dosti náročný recept, já si třeba jeden den uvařil vývar, a teprve druhý den vlastní guláš. Ono vůbec u guláše připravovaného doma platí, že obětovat nějaký ten čas navíc se vyplatí, na chuti je to znát. Na druhou stranu lze připravit i poměrně jednoduše, a na chuti to být zas tak moc znát nemusí.
Nejdřív si připravíme vývar - budeme potřebovat nějakou tu kořenovou zeleninu, kosti, trochu sádla a sůl.
Další fotorecepty:
Nadívaní Bažanti
Plněné Žampiony
