Jsem homosexuál – kdo je víc!

Hned na úvod předesílám, že nenaplňuji tvrzení v nadpisu. Když se jejich „návrhy“ netýkají mé osoby, tak je jako spoluobčany respektuji.

Mnohokrát jsem si však položil otázku, co vede příslušníky 4% menšiny, stavět svoji orientaci tak na odiv. Vždyť ostatní lidé se k podobným divadlům uchylují jen zcela vyjímečně – kupříkladu ve stádiu největší zamilovanosti. Zatímco u homosexuálů to je spíše pravidlo. Ne že by mě objímání osob stejného pohlaví na veřejnosti nějak pobuřovalo. Pohled na dvě ženy může být příjemný. (U mužů již méně) Ale je nutné se při různých setkáních svlékat a předvádět? Pochopitelné by to mohlo být kupříkladu u trnsvestitů. Ale to je snad jiná kategorie.

Respektuji jejich právo, prosazovat své požadavky. O některých otázkách jako registrované partnerství nebo adopce dětí, se dá diskutovat. Ale opravdu jsou jejich lidská práva tak pošlapávána, že za ně musí neustále bojovat?