Vzkaz pro všechny...

Před pár lety si tak poklidně jedu po dálnici směr Praha. Kolem mne se míhají všelijaké reklamní poutače na vše možné i nemožné. To spíš. Najednou mně málem vypadly oči z důlků.

Můj zrak spočinul na reklamním poutači kde byl vylepen nápis.

Kéž jsou všechny bytosti šťastné.

Když jsem přijel do Prahy, spatřil jsem jichj ještě několik. Tak tomu říkám smysluplná reklama. Je to ale vlastně reklama? Ne.

V žádném případě. Spíše jsem to vnímal jak vzkaz, výzvu pro nás všechny. Spíše jako takové povzdychnutí s příchutí touhy. Spíše takový výkřik.

Ten vzkaz se mi hluboce vryl do paměti. Co tím autor chtěl říci? Proč věnoval xx peněz na tento vzkaz (známí mi říkali, že byly po celé republice)?

Kéž jsou všechny bytosti šťastné. Vzpomněl jsem si i na zvířata zavřená v různých stájích, kotcích, klecích jen proto, abychom je co nejrychleji vykrmily, vydojily, pak zabily a snědly.

Byl někdo z Vás třeba v kravíně když se telila kráva? Byl někdo z Vás u porodu? Slyšel někdo z Vás bečení (přímo brečení, jak podobné) několika denního telátka, když je odcizeno matce a odstaveno od jeho mateřského mléka, jenom proto, abychom to kravské mléko mohli pít MY??? Viděl někdo z Vás v jakém prostředí žijí, čím jsou krmený a neustále "preventivně léčený"? Byl někdo z Vás na jatkách při jejich porážce? Jakmile totiž kráva po pár letech dojení nedává tolik mléka kolik předepisuje plán – šup s ní na jatka. Co s ní! Nebudeme jí přece krmit na darmo.

Dnes tam ani chodit nemusíte, vše je na internetu. Věřte tomu, že osobní prožitek je mnohem, mnohem drastičtejší. Prožijete to na vlastní oči a uši.

Tak jsem si právě vzpomněl na ten vzkaz u dálnice. Je určen nám všem a všem těm bytostem. Nejde jen o nás lidi.Zkusme se zamyslet a alespoň trochu učinit i ostatní bytosti šťastné.

Nojo, ale když to neumíme ani MY lidé mezi sebou.

Z myšlenek a prožitků sepsal: Chalupský Pavel