Věř, že síla Tvá není jen v pažích Tvých.

Třetí z Desatera Muže. Ne každý muž to přijme za své. Pro většinu mužů, je fyzická síla znakem jejich mužství. Hromotlucká postava, hrudník jako almara, bicepsy jak nafouknuté balony.

Tito muži staví své mužství jen na vnějších znacích. Věří jen ve fyzickou sílu, zapomínají na sílu vnitřní. Sílu svých myšlenek, své Lásky, svého přesvědčení, prostě něčeho, co není na první pohled viditelné. Jsou stále ukotveni ve hmotě. Hmotě svalů. I JÁ jsem si tím prošel.

Muži s velkým M jde ale přece o něco jiného. Nic proti svalům, muskulatuře Davida od Michelangela. Muži jde o rovnováhu. Rovnováhu vnější a vnitřní. Jako máme den a noc, nahoře a dole. O tom nijak nediskutujeme, to přijímáme jako fakt.

Zacílení. Muž ví a zná svůj životní cíl. Zaměřuje k němu své kroky. Zacílí a jde. Vidí jen cíl. Zde ale pozor. Z vlastní zkušenosti vím, že cílit jen na cíl, nám nasazuje tmavé brýle na oči. Přestáváme vidět i cestu k cíli. Její krásu, rozmanitost. Vidíme maximálně jen překážky, které dopované naší pozorností, energií, zvětšují svůj objem jak sněhová koule. Když vidíme jen cíl, trpíme tím všichni, i rodina, i když jde o ušlechtilý cíl.

Směřování. Muž neustále vnímá, hlídá si svůj směr k cíli. Pohybuje se v určitém životním koridoru a sleduje, zda z něho nevybočil. Je vlastně lodivodem, který vede svoji loď průplavem, životem a vnímá jak nebezpečné mělčiny, útesy, proudy, tak blízkost břehů a cíle.

Tím přístavem je cíl.

size="15pt"Z myšlenek sepsal: Chlupský Pavel