Ty ještě nemáš svého právníka?

  Tuhle otázku mi před pár lety položil jeden známý, který měl letité zkušenosti s našim právním systémem a justicí jako takovou. Nemám, nepotřebuji. 

Ne, že by byl právním kverulantem, že by se vyžíval v soudních sporech, ale řešil v životě zcela běžné záležitosti jako je reklamace, prodej ojetého auta, dědictví atd. Zcela běžné věci, které se dotýkající skoro každého z nás.

Po poznání, že jen pouhé vyřizování reklamace může skončit a taky skončilo u soudu, dospěl k přesvědčení, že v našem právním státě musí mít každý svého právníka, jinak je při jakémkoliv, byť banálním sporu ztracen.

Lidská společnost potřebuje ke svému životu mimo jiné vytvořit nějaký právní rámec. V demokratických státech se tomu říká právní stát. Někdo to zase nazve příznačněji právní džunglí. Záleží na úhlu pohledu a životních zkušenostech.

Pokud se zamyslím nad pojmem právní stát, okamžitě mi naskočí představa státu, jehož občané nejsou svázáni tisíci zákony a jinými právními normami, nařízeními, vyhláškami a jejich následnými novelizacemi.

Právní stát má být v prvé řadě pro své občany a ne pro národ právníků. Kde jsou ty doby, kdy člověk potřeboval během svého života pomoc právníka jen při dědictví. I sepsání závěti zvládli sami.

Na tohle mi řeknete. Milej pane, probuďte se, je jiná doba. To chcete stále žít jako za doby Marie Terezie, kdy jeden zákon platil sto let?

A proč ne. Proč by u nás místo právní džungle, která nevyhovuje nikomu, jen právníkům, nemohl fungovat právní systém, který by vyhovoval v prvé řadě nám občanům. Stát jsme přece MY. Ne právníci.

Právní stát se přece vyznačuje ne počtem zákonů a jejich novelizacemi, ale právní kontinuitou, stálostí, jednoznačným výkladem. I samotní právníci mají problém se v našem právním státě orientovat. Proto jsme také museli zřídit další soustavy soudů, včetně Ústavního. To by naši předkové koukali, jak je v dnešní společnosti řádně pečováno o naše práva. Jak je stát "pečlivý".

Nebo je to jen taková hra na právní stát. Hra nazvaná tragikomedie.

Netušil jsem, jak brzy mu dám za pravdu. I já už poznal, že musím mít svého právníka.

Z myšlenek a životních zkušeností sepsal: Chalupský Pavel