Tak jsem svolal rodinu a konstatoval.

Milá ženo, milý synu. Jistě vidíte, jak se máme všichni velice dobře. Střechu nad hlavou máme, hlad nemáme. Co by za to lidé v Africe dali.  

Máme krásný velký dům, velký vyhřívaný bazén (napuštěný pitnou vodou), i maminka má svého miláčka (6-ti válcové auto). Máme tolik jídla že ho ani nesníme a musíme ho vyhazovat. Jezdíme na dovolené v létě i v zimě do cizokrajných zemí (destinací), máme každý TV v mobilech. Prostě nač si vzpomeneme. O tom všem jsem snil. A máme to. O tom se našim prarodičům ani zdát nemohlo.

Jó naši prarodičové. Ti se museli něco nadřít, aby po letech měli střechu nad hlavou. Ti se museli něco nadřít, aby si na kousku pole vypěstovali trochu jídla. Ti se museli něco nadřít, aby si po letech mohli pořídit auto. Celá dlouhá léta si nemohli dovolenou dovoliti. A když, tak u jihočeských rybníků.

Jó, dneska je to jináč.

Máme dům. Pravda. Na hypotéku sice, ale máme ho hned. Stačí přinést do banky výplatní pásky či daňové přiznání a je to. Jó, dříve se lidé nadřeli, od pusy utrhávali.

Máme auta. Pravda. Na leasing sice, ale máme je hned. Stačí přinést do banky výplatní pásky či daňové přiznání a je to. Jó, dříve se lidé nadřeli, od pusy utrhávali.

Máme plno jídla. Stačí zajet do chrámů konzumu a máme co hrdlo a žaludek ráčí. A když nechceme, i domů nám to přivezou. Jó, dříve se lidé nadřeli, od pusy utrhávali, aby se všichni najedli a kravku podojili.

Dovolené? Ty ani neznali milý synu, neboť museli dřít, aby si na to vše vydělali a rodinu uživili. Ty nevíš co je to slovo dřít? Dneska se říká makáme (politické synonymum dřeme), politikaříme, tunelujeme, lajkujeme, twítujeme, fejsujme, youtubujeme...

To se synu dneska máme co? Tomu říkám pokrok. To je fičák.

A tatínku, proč nemám sestřičku, nebo brášku, nebo oba? Je mi smutno samotnému.

Milý synu. Víš jak musím makat aby si tohle všechno měl. Tak neotravuj a pusť si nějaké hry na tabletu.

Vidíš to maminko. Ten náš kluk nic nechápe. Po kom asi je?

Z myšlenek a bohužel i reality sepsal: Chalupský Pavel