Rozvíjej Mužství své a ženu svou.

Druhé z Desatera Muže. Ano, narodili jsme se jako muži. Máme určité morfologické znaky, kterými se již od narození od žen odlišujeme. Dospíváním a zralostí věku se přidají další znaky.  

Věř, že jsi muž. To není prázdná věta. Jsou mezi námi muži, kteří o tom i pochybují. Nezpochybňují ony znaky odlišujícími nás od žen, ale nevěří, a tím pádem zpochybňují svoji mužskou roli. Převládl v nich pocit slabosti, nezvládání mužské role. To je ale naše životní role. Je to hra, ve které hrajeme hlavní roli. Tak ji hrajme a rozvíjejme až do konce představení. Ať naše premiéra není zároveň derniérou.

My sami jsme si napsali scénář, režii a obsadili se do hlavní role. Kdo z herců to má? Ukažme sobě a světu, že roli zvládneme. Jakmile ji zvládneme, obnovili jsme vlastní mužství. Bez této role, nejde mužství rozvíjet a naopak.

I v muži se skrývá žena. Nemyslím tím zženštilost. Ta není podstatou Mužství. Muž to ví. Patří to k nám, neboť ví, že je to jeho část, která z něho tvoří kreativního, milujícího, něžného, chápajícího, uznávajícího muže. Muže, kterého žena i pro tyto vlastnosti miluje. Miluje i jeho zranitelnost, přiznání slabosti, strachu, kterému ale nesmí podlehnout, ale postavit čelem. Když padne, zvedne se. Nezáleží na tom, kolikrát padne, ale kolikrát se zvedne, otře pot z čela, prach z rukou a šatů a jde.

Muž ví, že je Muž a že mu jeho vnitřní žena pomáhá v jeho rozvoji. Přijímá, rozvíjí a harmonizuje obě části svého Já, svého Mužství.

Tak se pozná MUŽ.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel