Pane prezidente mé České republiky.

Mě osobně zajímá něco úplně jiného než to, jestli Vám vržou kolena....Mě osobně mnohem více zajímá Vaše duševní zdraví. Každého prezidentského kandidáta. Upřesňuji. Nejen prezidentského.  

Teď nevím, zda jste na nejvyšší státní funkci zdráv i po psychické, mentální stránce. Součástí zdravotního stavu je přece i psychické zdraví. To je podstatnější, zásadnější. Bonmoty nejsou kvalifikací.

Během mého pracovního života jsem musel, opakuji musel z pracovních, služebních důvodů u Policie ČR absolvovat řadu, opakuji řadu psychologických vyšetření, psychotestů. Neprojdeš, jdeš do civilu.

Víte na kolik různých pracovních pozic je vyžadován psychologický profil uchazeče? Jsou jich desítky. I řidič autobusu a náklaďáku je musí absolvovat. Neprojdeš, nepojedeš.

Je zajímavé, spíše velmi podezřelé, že na pozice politické, od zastupitelů, poslanců, členů vlády až po prezidenta to vyžadováno není. Můžeš být klidně psychopatem. A že je z minulosti (nebo i současnosti) známe.

Přitom tihle lidé, kteří si nechávají říkat, že jsou politické elity národa rozhodují, nejen o zákonech naší země, ale prakticky o našich životech.

Nechci, opakuji nechci vkládat svůj život do rukou takto zvolených lidí. Chci jít s lidmi, kteří jdou odvážně kupředu, ne s těmi co stojí na místě a rozdělují (myšlenkově) společnost.

Státník spojuje, politik jen rozděluje. Prezidentská funkce je v prvé řadě státnická funkce. Zastupuje stát navenek.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel