Pane, máte vizitku?

Víme my vůbec co to vizitka je? No, je to přece kousek papíru. Je tam něco napsáno. Nosí se to v peněžence, nebo ve vizitkáři. Dává se to při obchodním, nebo úředním jednání. Ano, to vše je pravda, ale...  

..není to jen obyčejný kousek papíru, není tam jen tak něco napsáno a nedává se to jen při obchodním, či úředním jednání.

Je to velice důležitý kousek papíru, neboť jsou na něm napsány velice důležité informace. MY totiž díky vizitkám nemusíme s nikým navazovat konverzaci. Stačí ji vytáhnout v pravý okamžik, a tu hleď člověče s kým máš tu čest. Teď koukej kdo JÁ jsem a kam jsem "TO DOTÁH".

Jo vizitka je vizitka, ta má leckdy kouzelnou moc. Dokáže někomu zavřít ústa, někomu zase úžasem otevřít. Dokáže také sama otevírat dveře. Dokonce tam, kde bychom bez své vizitky měli dveře zavřené a někdy i zamčené na dva zámky a s ochrankou před nimi.

Znám to. Opravdu si vzpomínám, jak jsme v jednom čase obdrželi na kriminálce vizitky se svými jmény, tituly, hodnostmi. Chodili jsme v civilu, takže stačilo vyndat místo služebního odznaku, či pistole vizitku a bylo jasno. Také jsem v té době zažíval opojné pocity ze SVÉ vizitky. Už jsme nebyli jen tak obyčejní poldové, ale poldové se SVÝMI vizitkami. Jo, to byly časy.

Přitom si ani neuvědomujeme, jak si těmi vizitkami pěstujeme své EGO. Obzvláště těmi, kterým pomalu nestačí běžný formát, aby se tam vešlo to kdo jsme, čím jsme a kam jsme to dotáhli. Při setkání se tedy ani nemusíme zdlouhavě představovat, stačí vytasit vizitky a je jasno. Pak jen buď s uctivostí zvedneme obočí, či na obličeji vyloudíme náznak nadřazenosti. Jak jednoduché.

Proto říkám s nadsázkou. Zrušme vizitky. Naučme se zase společně komunikovat. Vizitka o mně přece nic, ale vůbec nic nevypovídá. O tom kdo jsem, mohu vypovídat jen JÁ SÁM. Vizitka nikoliv. Je to jen pěstování osobní důležitosti.

Je to jen zkratka. Ne každá zkratka, a v tomhle případě obzvlášť, vede k správnému cíli. Co je tím cílem? Nezáleží na tom, co je na vizitce napsáno, ale jak se chovám, jaké lidské, etické, mravní hodnoty ctím, co je moji niterní podstatou, jaký je můj životní cíl a úkol.....

A kdo z vás, vážení přátelé, má tohle na své vizitce?

Z myšlenek a života sepsal: Chalupský Pavel