Otázka za milion, aneb nejcennější dárek.

  Prosím neberte mě doslova s tím milionem. Já na ně nehraju, jen jsem si název vypůjčil z jedné kdysi slavné televizní soutěže. V dnešním zamyšlení vůbec, ale vůbec nepůjde o peníze, natož o miliony. Tak tedy co je tím dárkem?

Jak jsem už naznačil nepůjde o žádné peníze, žádné hmotné dary, ale o:

Náš čas, který osobně věnujeme druhému člověku.

Ano. Náš čas je tím nejcennějším dárkem, který můžeme komukoliv věnovat. Nic to nestojí (z pohledu peněz), jen náš čas a chuť kousek života věnovat druhé osobě. Čas je stejný pro každého. Měří stejně jak chudému, tak bohatému, jak vzdělanému, tak prostému. Je to jedna z mála spravedlností na tomto světě. Je to Vesmírný zákon.

My se snažíme stále někoho obdarovávat dárky, hmotou. Co si dostala k narozeninám, k Vánocům, k výročí svatby...... Pak se předháníme, kdo koupí dárek dražší, originálnější, běháme po obchodech, no dnes spíš surfujeme po e-šopech, a pak se ukážeme. Pochlubíme. Ať ostatní vidí, že já jsem koupil něco cennějšího, dražšího. Jako v pohádce Sůl nad zlato.

Láska k druhému, bližnímu se nedá poměřovat hmotnými dárky, ať brilianty. Lásku bližnímu, partnerovi, dětem, rodičům, kamarádům, či jen "cizímu" člověku, vyjádříme tím, že jim věnujeme dobrovolně kousek svého života formou společně stráveného času.

Dá se život poměřovat penězi? Ano. V dnešní době, kdy se dá zobchodovat, finančně poměřovat cokoliv, se dá vypočítat v penězích i lidský život. To je svým způsobem nelidské.

Lidský život, čas strávený zde na Matce Zemi se dámy a pánové, ekonomové, finančníci, politici a všelijací mudrci penězi spočítat nedá.

Jen my sami vnímáme jeho hodnotu, když v jakékoliv životní fázi, etapě, nás navštíví druhý člověk a chce s námi strávit i svůj kousek života. Ať to trvá minutu, nebo rok.

To je ten nejcennější dárek.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel