Naše soudy.

Každý je zná. Většinou je kritizujeme pro pomalost, nízké tresty, formalistické vykládání práva. Mnozí by raději vzali zákon do svých rukou, aby JIM ukázali. Znám ale soud, který soudí okamžitě a z našeho pohledu jedině správně.

Je to Náš vnitřní soudce.

Zkusme se jeden jediný den zamyslet nad tím, kolikrát se stavíme do role soudce, mnohdy i soudce nejvyššího. Už jen když ráno otevřeme oči tak hodnotíme, posuzujeme, kritizujeme a mnohdy hned odsoudíme, jaký ten den asi bude. Ach jo, to bude zase den. Stávat se mi nechce, snídaně mi moc nechutná, venku prší, sněží, nebo je zase moc velké horko, cesta autem do práce škoda slov, na silnici blb vedle blba a o práci ani nemluvím. Přijdu z práce děti zlobí, manželka prudí. Tak to byl zase den. 

Jak jednoduše a rychle jsme celý den odsoudili. 

Poznáváme se? 

Kdo se nad tím zamyslí, tak se třeba jen lehce pozná. Všichni jsme si tím prošli, nebo stále procházíme. Náš vnitřní soudce je stále s námi. Každou vteřinu, hodinu, den a mnohdy celý život. Stále posuzuje, hodnotí, kritizuje, zatracuje a nakonec odsoudí. A je to hned. Stačí mnohdy vteřina, myšlenka a je hotovo. Odsouzeno bez možnosti odvolání.

Naše vnitřní soudy jsou samozřejmě z našeho pohledu jasné, rychlé a spravedlivé. Jak jinak že? Vždyť jsou naše a já mám přece právo cokoliv posoudit, hodnotit a odsoudit. Chcete příklad?

Pavle, můj soused si koupil nové auto. No, takovej klump bych si nikdy nekoupil. Kde na to vzal? To něco vyšmelil, nakradl, nebo zdědil. No, to je pak jednoduchý. Můj šéf v práci, to je ale blb. Můj kolega v práci má manželku takovou rachejtli, to nechápu. To jen pár příkladů soudů z mého pracoviště. Každý den  poslouchám další a další odsuzující rozsudky.

Mimo jiné, ženy jsou možná ještě důkladnější soudkyně. Jdou totiž do detailů. Nebezpečných detailů. Dokáží odsoudit druhou ženu i jen za to, že jí kabelka neladí k botám a ta barva umělých nehtů a ty řasy. No to je hrůza.

Tak jsem vážení celkem lehce ukázal, že naše soudy - vnitřní -  pracují velice rychle, spolehlivě a vždy mají pravdu. Alespoň podle nás.

Ať není zlo, ani soudce, v našich myšlenkách.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel