Zvláštní téma blogu i doba, kdy jste ho zveřejnil. Připomenul jste mi závěrečnou část filmu Velká země, kdy nejdrsnější postava filmu, starý rančer, který všechny ovládá želenou pěstí, v afektu zastřelí svého syna. Ten kluk byl rváč, podrazák a z našeho pohledu křivý hajzl, a táta si o něm nedělal vůbec iluze. Ale když se to stalo - plakal. Byl to samozřejmě syn. A nepomohly žádné dobré důvody, proč se to muselo stát. Zvláštní že, to načasování témat. Film a Váš blog - ve stejný den. Pozdravuji pane Chalupský - s úctou.

Zdravím a děkuji za Váš názor. Vážím si jej, a tomu načasování se říká synchronicita. Vesmírná synchronicita.:) Nic není náhoda. Mně prostě přišla ta myšlenka, vzpomínka. Stále jsem za prožitek vděčný. Přeji...Chalupský Pavel.