Mravní problém neexistuje...

...z pohledu naší blahobytné společnosti, zdá se. Ale z hlediska Vyššího principu mravního, zdá se že ano. Pouze se o něm tak hlasitě nemluví. Jakoby neexistoval. ON ale existuje.  

Proč jej nevidíme.

Proč místo Lásky vidíme nenávist.

Proč místo tolerance vidíme netoleranci.

Proč se místo pomoci otáčíme zády.

Proč mlčíme tam, kde bychom měli hlasitě říci svůj názor.

Proč se nepostavíme tam, kde se postavit máme.

Proč místo podané ruky hrozíme pěstí.

Proč vidíme jen sami sebe a ne utrpení vedle nás.

Proč se necháme překřičet křiklouny.

Proč nepodáme ruku tomu, kdo potřebuje pomoc.

Proč se raději otočíme, když vidíme bezpráví.

Proč se na tohle všechno ptám i sebe?

Asi jsme se zahleděli příliš do sebe. Do svého blahobytu majetkového. Ten neustále pěstujeme, rozvíjíme, množíme, ukazujeme všem kolem. Stal se našim symbolem úspěchu. Společenským statusem. V honbě za touhle novodobou modlou jsme zapomněli i na jiný společenský status. Mravní status.

Zapomněli jsme v tom našem blahobytu na zásadu Vyššího principu mravního a nemyslím tím jen slavnou větu pana profesora Málka ze stejně slavného filmu. Vyšší princip mravní má mnohem širší rozměr.

Není jednoduché ctít mravnost tam, kde se nectí ani zákonnost. I k mravnosti je třeba odvahy. Je to náš občanský postoj.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel