Latinská přísloví.

Jo latina. Toť byl dříve jazyk vzdělanců, myslitelů, učenců a všlijakých mudrců. Už tomu tak není. V latině jest skryta moudrost věků, našich předků a je dobré a vhodné si je připomínat. Jen pár  bych jich změnil. Jaká, která, čí?  

Chceš-li mír, připravuj se na válku.

Chápu, ale nerozumím.

Z mého pohledu vnímání světa vidím v současné době jedno velké ALE. 

Veškerá přísloví vznikala a přežila staletí díky době ve které žila. V určitém kontextu doby. V té době byla lidská společnost nějak myšlenkově nastavena. Byl to kolotoč válek a míru. Mír byl vždy jen chvíle oddechu a přípravou na další válku. Pořád dokola, jak veverka v bubnu. 

To jsme se za ta staletí nepoučili? Chceme být stále veverkami?

Myslím a věřím, že i lidská společnost, lidské vědomí se časem posouvá. Posouvá a vyvíjí se směrem k pospolitosti. Myslím, že uvedené přísloví nevzniklo z myšlenek a úst obyčejných lidí, ale z myšlenek a úst vládců a vojevůdců, válkychtivých generálů. Ti vždy byli příčinou všech válek. 

Ne prostý lid. Už nastal čas ke změně.

Chceš-li mír, připravuj se na něj. Každá akce vyvolává reakci. Pokud je mírová, povzbudí mír. Jen agrese budí další agresi.

Vzpomeňme na Gándího. Jen svými mírovými nenásilnými pochody dokázal zbavit celou Indii britské koloniální nadvlády. Přitom britské vojenské koloniální jednotky neváhaly násilí používat. A Gándí setrval. Ukázal svoji vnitřní sílu, která byla silnější než zbraně kolonialistů. A nebyl jediný. Příkladů je více.

Zkusme se zbavit názorů že je to utopismus. Je to skutečné, je to dosažitelné. Je jen zapotřebí změnit myšlenkové vzorce. Zkusme s tím hned teď.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel