Kousíček pravdy.

Pravda a lež doprovází člověka od nepaměti. Od nepaměti také člověk pravdu hledá. Každý máme svou a je nás 7 miliard. Není jednoduché žít v pravdě. Obzvlášť dívat se pravdě do očí.  

Co si pod tím představit? Vnímám tak, že se dívám do svého nitra. Hovořím s ním. Vedu s ním dialogy. Někdy jen tak naslouchám. Jsou to leckdy zajímavé hovory. Díky Bohu ne horory.

Proto chtějme sami před sebou samými obstát. Co si myslí ostatní, ať je nám jedno. Jsou to jejich názory, jejich myšlenky, jejich pocity. Je to jejich vidění. Nežijí náš život. Nechodí v našich botách.

Nejdůležitější jsem ale JÁ. Každý sám sobě ať skládá účty.

Kousíček pravdy asi nejlépe vystihuje Anthony de Mello v příběhu, kdy kráčí Bůh a ďábel a v dálce uvidí pocestného, který se právě sehnul a zvedl něco z prachu cesty. Vědoucí Bůh se podívá na ďábla a říká: „Ty mu to necháš? Vždyť víš, co našel“. Ďábel spokojeně odvětí: „Nechám. On našel jeden malinký kousek pravdy, ale myslí si, že našel celou“.

Přesně tak jednoduché to je. Nemysleme si, že náš malý kousek poznání a pravdy je celý obraz pravdy. Nemysleme si, že co se říká v médiích, píše na internetu, co nám předkládají politici, je celý obraz pravdy. Je to vždy jen střípeček. Střípeček ze 7 miliard.

Je na nás, jak si pravdu poskládáme.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel