Jsou různá přísloví.

Na příslovích je úžasné, že vznikaly samovolně, mnohdy je autor neznámý a přežily jak autory, tak celá staletí. Mnohá jsou diskutabilní, ale mnohá jsou k zamyšlení. Obzvlášť v dnešní době. Třeba…

Sytý hladovému nevěří… a já doplním, ani hladový sytému.

Zkusím udělat slovní rozbor na dnešní dobu. Jsou určité skupiny lidí a není jich určitě málo, kteří si žijí velice slušně. Jsou finančně zabezpečení, mají své vlastní bydlení, ale většinově na hypotéky, takže v žádném případě vlastní, mají po majetkové stránce možná skoro vše co potřebují. Možná, protože poznávacím znakem mnohých sytých je, že nejsem dostatečně sytý. I být sytý je v pořádku. Nenažraný….ne.

Jenže určitá sytá část lidí, a nevím jak velká, ze svých velkých aut s tmavými skly, za betonovými zdmi příměstských satelitů, z klimatizovaných kanceláří, z atraktivních dovolenkových destinací na druhé straně zeměkoule, mnohdy vůbec netuší, jak se hladovému u nás žije. Ano, i hladoví u nás žijí. A pokud nejsou hladoví, tak mají hluboko do kapsy. A je jich čím dál víc.

Sytí mohou v klidu s doutníkem v ústech říci, že je to chyba hladových, že se měli lépe učit, že měli více pracovat, že měli chytit příležitost za pačesy, že měli… Těch měli najdeme x. Možná mají pravdu, možná ne. Každý z nás má jinou startovací čáru, jiné tretry, jiného trenéra, jinou… Nevím, každý lidský osud a život je jedinečný.

Mezi ty syté patří i ti, kteří se mají starat o to, aby u nás nebylo hladových, či do kapsy hluboko majících, nebo aby jich bylo co nejméně. Aby co nejméně lidí muselo využívat záchranný sociální systém.

Jsou to naši politici.

Jak má hladový těmto sytým věřit, když jasně vidí, že sytí hladovým nevěří? Nevěří, protože nikdy mezi ně nepatřili, nemaji vlastní životní zkušenost, nemají třeba ani správné informace o hladových. Mnohých chybí i špetka empatie. Vemte si dva svetry, je těžká doba musíte se uskrovnit, jsme ve válce...

Vrchnost si hladových nikdy moc nevšímala. Byli bezmocní, byli pro vrchnost tedy nepotřební, bylo jimi opovrhováno, neměli zastání. Může to být ale omyl. Právě tak vznikaly bouře nespokojených, hladových, bezmocných, cítících se opuštěných. Prostě nepotřební, přehlížení.

Neznám bouře sytých. Ale pozor vrchnosti. I Slunce má své stíny. 

Zkusil jsem jen lehounce nahlédnout do příšeří myšlenkových pochodů mnohých sytých a plně respektuji a uznávám, že všichni tací nejsou. Čest jim.

Právní zásada. Slabší strana sporu si vždy zaslouží větší ochranu. Ne přehližení.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel