Jsme ve válce paní Mullerová...

...ale jděte pane Švejk. Kde to slyšeli, vždyť mi to paní domovnice neříkala a ta vždycinky ví všechno z první ruky pane Švejk, na to se mohou spolehnout jako na císaře pána. To je tím paní Mullerová, že neposlouchaj…

toho správného císaře pána, ale nějakou drbnu domovnici.

A koho tím myslej pane Švejk. 

No koho, toho našeho pana předsedu vlády. Doba už se změnila paní Mullerová. Dneska musej poslouchat ne domovnici, ale televizi, a ještě záleží kterou, dál sociální sítě, tam je všecko, všecinko.
No a právě jsem tam poslouchal rozhovor s tím císařem pánem a on tam nějakýmu mladinkýmu redaktorovi říkal že jsme ve válce. Jo a říkali to i další hlavy študovaný, i slovutní lékaři. Že prý musej mobilizovat. Mobilizovat veškerý síly. 

No a když to řek, tak to platí. On je přece taky študovanej, má kolem sebe samý rádce, hlavy pomazaný, tak to musí vědět. Přece by si nedělal z huby trhací kalendář paní Mullerová.

Pro krinda pána pane Švejk a co jako budeme dělat, když je ta válka. To jako zase chcete jet do tý války na tom vozíčku jako když jsme šli ve čtrnáctým na ty Srby, na ty psy pohanský, jak jste říkal? A s kým to vlastně válčíme?

Paní Mullerová, oni vůbec nic neví. Oni čtou pořád tu Národní politiku, ale to  už je pravěk. Ví co to je pravěk paní Mullerová? V dnešním světě je to včerejšek. Jo, a jsme ve válce, jak říkal náš cisař pán, s nějakým neviditelným virem, nějakým Kovidem či co. A ještě má číslo 19. To tedy nevím proč paní Mullerová.

Asi je mu 19 let pane Švejk, je prostě mladej a proto je nebezpečnej a taky rafinovanej. Jako ten v Sarajevu. Nemá sedm kulí, ale devatenáct. Na něj pozor pane Švejk, ať nějakou nekoupí. Co já bych si tu pak sama počala. Musela bych hledat novýho nájemníka. A oni jsou takovej slušnej a vzdělanej a platí pravidelně.
Paní Mullerová uroní pár opravdových a poctivě myšlených slz.

Tak už dost těch slz a řečí paní Mullerová a jdou pro ten vozík. Válka nepočká. 

Jen nevím, nevím, zda budu zase provolávat za císaře pána a jeho rodinu. Jako ve čtrnáctým.

Z lehce fiktivního rozhovoru pana Švejka a paní Mullerové, a s lehkou nadsázkou sepsal: Chalupský Pavel