Jsme na jedné lodi

Ano. Všichni jsme se dobrovolně nalodili na stejnou loď. Tuto loď jsme pojmenovali ZEM, ne Titanik. Zkusme se zamyslet nad tím co děláme pro to, aby se naše společná loď ZEM nestala Titanikem.

Tato loď nemá jednoho lodivoda, kapitána. Je jím každý z nás. Opravdu každý

z nás, neboť každý drží kormidlo ve své ruce.Všichni svým životem, svojí činností, rozhodujeme o tom, zda naše loď popluje, nebo zmizí v nicotě

a nekonečných hlubinách Vesmíru. Ne jako zelená, nebo modrá, ale pustá planeta. Záleží na našem uvědomění, obrazně řečeno, zda vyvrtám díru pod čarou ponoru, nebo stojím u pumpy. Mám pocit, že jsme těch děr pod čarou ponoru již vyvrtali mnoho. Je načase si uvědomit, což je první krok ke změně, že takhle už dál nepoplujeme. Nemysleme totiž jen na sebe, ale na další generace lidí, kteří chtějí na tuto loď nastoupit. V jakém stavu loď předáme? Bude stále plná děr a vody, nebo to bude krásný výletní parník, nebo spíš plachetnice, která nebude znečišťovat ovzduší a nechá se unášet jen kosmickým větrem a gravitací?

To záleží jen a jen na každém z nás. Zkusme být raději součástí řešení, než součástí problému, a začněme každý u sebe, hned teď. Zatím jsme na této lodi jen konzumovali a hodovali. Čas hodování končí. Zkusme to změnit. Stačí jen méně konzumovat a spotřebovávat. Neplýtvat přírodními zdroji. Kdo cítí odpovědnost, jde příkladem. I malými krůčky se dá dojít k velkým cílům. Pořád jsme jenom brali. Je načase taky něco dát. Naše loď potřebuje péči a naši Lásku. Kdo si myslí, že se ho to netýká, že je dost času, může si vzpomenout na posádku Titaniku. Taky věřili tomu, že loď je nepotopitelná.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel