Jsi on line?

Ne? Tak jsi off, aut, nou in...Je to zajímavá, ale zároveň zvláštní doba ve které žijeme. Tohle si možná říkala každá generace lidí. Co je tedy na této naší době zajímavé a zároveň zvláštní?  

To, že mnozí z nás žijí ve dvou světech. Paralélních světech. Chvíli tam a chvíli tady. Nebo déle tam a chvíli tady. Jak to poznáme? Je to jednoduché.

Stačí mít on line připojení a už jste v jiném světě. Už jste v síti. V pavučině, která nás omotá dokonale.

Vy nejste on line? Vy nepotřebujete internet v mobilu? To mi řekl on line človíček na zákaznické lince mého mobilního operátora. Připadal jsem si jak človíček z pravěku, když jsem mu odvětil, že nepotřebuji a že mi stačí, když jsem sám o sobě on line. Že se tomu učím, neboť mám pocit, že čím více jsme mobilně on line, tím více jsme v našem reálném světě off line. Tomu se říká přímá úměra. A to já nechcu.

Čím více žijeme ve virtuálním světě on line, tím více se odpojujeme od reálném světa, reálného života. Opět přímá úměra. Kde vlastně chceme žít? Ano, v tom virtuálním je to jednoduché. Nebaví tě to? Nemáš čas? Nemáš náladu? Nemáš...? Stačí se odpojit a je to.

To v reálném světě tak jednoduše nejde. Zkuste být v práci, či doma pár dní off line. No, raději to nezkoušejte. Ve virtuálním světě to jde jednoduše. Nepřímá úměra. Akorát vám známí zaplní e-mail, mobil, fb, twitr.....desítkami zpráv co se s vámi děje. Sakra, jak to, že nejsi on line.

Jo, není to jednoduché v dnešním světě nebýt on line. Do čeho jsme to pořád tlačeni a kým? Říká se tomu technologický pokrok a všelijak jinak. Rozumím, ale mám pocit, že tak nějak zapomínáme na náš vnitřní pokrok, vnitřní rozvoj, vnitřní život, vnitřní pohled na svět kolem sebe a ne jen přes technologie.

K čemu nám budou technologie, když nebudeme znát sami sebe? Nebo někdo vymyslí aplikaci, která to zvládne za nás? Někdo by to nazval technologickým zázrakem, já spíš soumrakem lidstva.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel