Houstone máme problém!

  Bez dovolení jsem si vypůjčil větu, která před 40 lety obletěla svět. Ano máme problém. Každý z nás máme nějaký problém. Vy ne? Ale ale. Přišla mi věta,, že problémy jsou od toho, aby se řešily. To určitě. Otázka zní jak a kdy..    

Nabídnu možné řešení. Když nastane problém, není nutné hned něco udělat, je nutné si něco uvědomit.

Problémy nám do života nechodí pro nic za nic. Je to výuková látka. Pokud totiž budeme hned bezmyšlenkovitě reagovat, nemusí naše reakce příslušný problém vyřešit. Pokud budeme jednat pudově, intuitivně, třeba v zájmu sebezáchovy, tak je to v pořádku. To jsou ale hraniční, vyjímečné situace. Já mám na mysli běžné, všední, každodenní problémy.

Pokud se nám totiž do cesty každodenně, nebo často staví problémy stejného, či podobného řádu, tak je zapotřebí si opravdu něco uvědomit. Uvědomit si, co je sakra za tím, že se mi pořád do cesty staví stejné, či podobné problémy?

Než tedy něco uděláme, zastavme se a začněme nad problémem ne přemýšlet, ale dumat. Slovo uvědomit vychází ze slova vědomí. Jdeme k našemu vědomí. Jsme u vědomí, u našeho nitra, které není spojeno s myslí, ale s duší, se srdcem. Proto je nutno mysl, logickou mysl odpojit. Chce to cvik, vytrvalost. Netřeba spěchat. Není to běh na 100m, ale maraton. Někdy ultramaraton.

Kdo si na to troufne tak věřte, že výsledek přijde.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel