Děkuji. Není zač.

Tak si někdy říkám, jestli fakt nejsem moralista, puntíčkář, nebo prostě člověk zabývající a přemýšlející nad malichernostmi tohoto světa. Jiní řeší celosvětové problémy, mnohdy i vesmírné a já tohle.

Mě to ale baví. Baví mě zamýšlet se nad slovními frázemi, které máme tak zautomatizované, že nad jejich významem, či protikladem, či nesmyslností vůbec nepřemýšlíme. A přitom se s tím setkáváme denně.

Děkuji. Není zač.

Kolikrát denně tuhle frázi řeknete někomu, kdo vám poděkuje? Patříte taky mezi ně? Pokud ano, zkuste se zamyslet kolikrát denně tuhle frázi řeknete. Někdo vám za NĚCO PODĚKUJE, je jedno za co. Asi má důvod vám za TO poděkovat. A vaše odpověď zní

NENÍ ZAČ.

Jak to, že není zač. JE. JE JE. Jinak by vám přece nikdo neděkoval. Neděkoval by vám nikdo jen tak. Děkuje třeba za váš čas, za pomoc, za ochotu, prostě za cokoliv, za co se sluší poděkovat.

Takže je ZA CO a ne NENÍ ZAČ.

Takže vážení a milí. Pokud jste to dočetli až sem, já vám všem děkuji a prosím věřte, JE ZAČ. Za váš čas, ochotu, názor.

Jen dnes mi 8 lidí odpovědělo NENÍ ZAČ. Tak jsem se zamyslel.

Z malicherných myšlenek sepsal: Chalupský Pavel