Díky za tento povzdech. Taky to vidím kolem sebe často. Vechtrovny, co stály celé generace, se stihnou zbourat za den. Vztahy mezi lidmi - na to stačí jediná věta. Krásný sváteční den přeji pane Chalupský, přeji si, aby se bouralo, jen když se opravdu musí, a vždy s citem.

Tyto smutné pozůstatky lepších časů železnice jsou dlouhá léta nejen na Kladensku (Dřetovice, Drchkov atd.), ale po celé republice. Se smutkem a možná i se vztekem se při svých řídkých návštěvách rodné Hané vzpomínám na půvabná nádražíčka na trati Litovel - Senice na Hané. To cholinské - pozdně secesní - vyrostlo před začátkem 1. světové války. Rodina pana přednosty se vzorně starala o dům s okny plnými květin, výdejnou jízdenek a malou čekárnu, kde v zimě bylo teplo. Jezdili jsme odtud do školy v Litovli nebo Senici a ti dospělí za prací. Před několika lety byla budova zbourána a nahrazena škaredou betonovou škatulí. To samé postihlo i sousední Odrlice, kde stála půvabná dřevěná stavbička - opět s malou čekárnou. Ten nový přístřešek zdaleka nepřipomíná nejen nádraží, ale ani jeho slavnou - či pohnutou - historii, kdy zde správce nádražíčka pan Absolon celou poslední válečnou zimu ukrýval člena posádky sestřeleného spojeneckého letadla. Ale to je už o něčem jiném.

Zdravím a děkuji za názor a vlastně i vzpomínky, které jsou bohužel mnohde již jen vzpomínkami. Mám je velmi podobné. Chalupský Pavel