Buď v radosti.

A kdo by nechtěl. Tak i já jsem dostával několik dní od mého stromu tuhle informaci, tuhle radu. Krátká, holá věta. Co se ale za ní skrývá?  

Nebylo v žádném případě náhoda, že mi tahle informace, či rada několik dní přicházela. Na náhody už dlouho nevěřím. Je fascinující když si uvědomíme, že nám přijde informace, kterou opravdu potřebujeme. Já opravdu potřeboval v sobě aktivovat radost.

Ale pozor. Je tím míněna vnitřní radost. Ne to, že si nasadím masku a budu se usmívat na každého kolemjdoucího. Vnitřní radost je úplně jiná forma radosti. Všichni se asi dokážeme radovat z různých věcí. Umíme se ale radovat i když k tomu nemáme žádný vnější podnět?

To už je jiná vejška. Mám takový pocit, že právě proto, nebo i právě proto jsme se všichni nalodili na Matku Zemi, abychom tohle zvládli. Učím se to a není to opravdu jednoduché. Někdy se najde někdo, nebo něco, co mě z téhle učební látky rychle vyzkouší. To je v pořádku. Myslím, že tak moc nevadí když ji nezvládnu. Jde ale o to přiznat si to, připomenout, a tím budu na další zkoušku, která zákonitě přijde, lépe připraven.

Taky si myslím, že pokud dokážeme žíti ve vnitřní radosti, budou se nám vyhýbat jakékoliv nemoci, protože tam kde je radost, je rovnováha, harmonie. Kde je rovnováha, harmonie, je zákonitě zdraví. Radost přeci také vychází ze stavu mysli, a když je zdravá mysl je zdravé celé tělo.

Takže učme se býti v radosti.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel