Ach ty ženy!

  Pane Bože. Ty jsi nás muže postavil před velice obtížnou zkoušku. Ty jsi věděl, kde máme slabiny. Ty jsi věděl, že je to pro mnohé z nás přímo nadlidský úkol. Nebo právě lidský? Mužský? Chlapský? 

Právě proto si nám ženu stvořil, abychom ten lidský, mužský, chlapský úkol zvládli?

Mužské plémě se o to snaží co muž a žena je na světě. Mám takový dojem, že to ještě nějaký ten pátek, možná sobotu trvat bude. Déle určitě NE.

Vnímám a vidím, že se časy mění. MY muži se začínáme probouzet, uvědomovat, že pokud chceme býti chlapy, tak nestačí chodit do posiloven, řídit luxusní káru a mít peněženku plnou platinových kreditních karet.

Chlapství, čili chlapáctví se dá projevovat úplně, ale úplně jinak. Na to nemusíme mít figuru gladiátora. JAK? Uvědoměním. V tom vidím sílu chlapa. Uvědomíme si třeba, že žena je bytost hodna Lásky, citu, pochopení, něhy, pohlazení, sdílení...Zasluhuje si a potřebuje zcela jiné vnímání a chápání, než je mezi námi muži. Rozvíjejme v ní ženskost. Je to žena, není to náš kolega z práce, nebo z fotbalu. Po příchodu domů je třeba udělat myšlenkovou smyčku. Jsem doma.

Je třeba probudit v nás mužích galantnost, všímavost, pozornost, citlivost, uctivost....vůči ženám. Ženy si to zaslouží. Je vhodné projevovat tyto chlapské vlastnosti i vůči svým dcerám, ať jsou v jakémkoliv věku. Tvořme v nich ženy. I v malém těle může být Velká Duše. Tím připravujeme své dcery do role žen. Sebe-vědomých, nezakřiknutých, neušlápnutých ŽEN. Takové ŽENY, budoucí MATKY pak budou rodit a vychovávat sebe-vědomé, nezakřiknuté, neušlápnuté budoucí ŽENY a CHLAPY.

Jak jednoduché!

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel