Ach, ty šátky.

Tak jsem vám pane Švejk přinesla tu vaši národní političku a jestli dovolej, tak jim ještě přinesu domácí švestkový koláč, jak maj rádi. Ráno jsem ho upekla, to aby se jim pěkně četlo.  

A kdyby něco potřebovali, tak zavolaj, jsem vedle a budu štepovat ty jejich ponožky.

Děkuju paní Mullerová. Vás nemít, tak jsem jako lunt a chodím bos.

Paní Mullerová?

Copak je pane Švejk, snad jim můj koláč nechutná?

Ale kdepak paní Mullerová, lepší by neupekli ani na císařským dvoře, ale tady čtu, že c.k.soud zakázal nosit dívkám do školy šátky.

Jejkote mankote pane Švejk, ještě aby i nám zakázali nosit šátky. To bych musela chodit ke kadeřníkovi každý týden. Takhle vlasy schovám pod šátek a je to.

Nebojte se paní Mullerová, to zakázali z důvodu nějaké víry či co. Prý to vzbuzuje velké emoce.

Cože pane Švejk, nemoce?

Ne paní Mullerová, emoce, ani nevím co to je, ale bude to asi hodně nebezpečný, když tam chybí jenom písmenko n. To chce ale klid a nohy do ledu.

A co oni si o tom myslej pane Švejk?

Víte paní Mullerová, já jsem pro. Představte si, že by všechny holky chodily v šátcích. To by musel pan Votrubec, co má to lazebnictví na rohu Panský a Lazaretní ulice zavřít tu svoji živnost. No to přece nejde. A pak si představte, jak by kluci hladili dívky po vlasech. To maj hladit šátky? Vlasy jsou přece ozdobou každé ženy. Vzpomenou na paní sládkovou, jejíž vlasy a kašna byly symbolem jednoho města. Dokonce i film se o tom jednou natočí.

To maj pravdu pane Švejk, ale soud přece mluvil o nějaké víře, ne o parádě.

Paní Mullerová právě proto si myslím, že měli pravdu, i když, tohle projednávat až u samotnýho soudu? To Pán Bůh s námi a Zlý pryč. 

Víte paní Mullerová, víru si každý z nás nosíme v srdci a ne na hlavě. Když si sundám šátek, sundám i svoji víru? Kdepak paní Mullerová, sundat šátek můžou, ale ze srdce přece svoji víru nesundaj. To ví přece každý, ať študovaný, nebo jen blbec.

A jdou ke mně paní Mullerová, jestli dovolej, já jich pohladím po vlasech, když nemaj na hlavě ten jejich sváteční šátek.

A paní Mullerová se k panu Švejkovi láskyplně naklonila, nechala se hladit po vlasech a předla spokojeně jak jejich domácí kocour. Tohle nezažila celých 24 let co je vdovou.

Z myšlenek a názoru pana Švejka sepsal:

Chalupský Pavel