Ach ty české filmové pohádky.

V jednom z mých prvních zamyšlení jsem psal o tom, že nemám televizi. Stále ji nemám a nevnímám na sobě nějakou duševní újmu, či ztrátu byť jen části intelektu. 

Dnešní pár minutové sledování české filmové pohádky mě v tom jen a jen utvrdilo.

Dnes jsem navštívil část své rodiny. Bylo kolem 13. hodiny. Oni seděli u oběda, a já, protože nejím maso, jsem ležel v obývacím pokoji na podlaze. V této rodině je zvykem od rána do noci puštěná televize. Nijak jsem ji nevnímal, jen jsem zaregistroval, že dávají na ČT 1 nějakou novodobou českou filmovou pohádku.

Slastně odpočívám a najednou jsem slyšel, jak pan král asi s paní královnou a dalšímu přejí své dceři princezně k narozeninám známou americkou písní Hodně štěstí zdraví, hodně štěstí zdraví, hodně štěstí milá.....

Tohle přání mě zvedlo z podlahy a čučím na televizi jak na nová vrata. Nejdřív jsem si myslel, že se nějak přepnul program na nějaký americký televizní nekonečný seriál. Ne. Stále dávali českou filmovou pohádku natočenou v roce 2015 a děj se odehrával ve středověku. Pohádka se jmenuje Sněžný drak, režie E. Sokolovský.

Možná si musím doplnit vzdělání. Možná jsem nesledováním české televize přišel o zjištění, že již v českém středověku znali a hlavně zpívali čeští králové americkou píseň Hodně štěstí zdraví...Ještě že ji král zpíval česky a ne Happy birthday.... Teď jen čekám, kdy tohle bude zpívat i ruský Mrazík.

Je mi z té naší české filmové pohádkové tvorby nějak čudně. Kam se hrabe kdysi u nás zavedený chozrasčot a perestrojka. To nám do pohádek necpali.

Z vlastního poslechu sepsal: Chalupský Pavel