13. komnata.

I když bydlíme v maringotce, garsonce, v secesní vile, nebo na Hradě o mnoha a mnoha místnostech, tak každý máme svoji 13.komnatu. Každý.   

Je jen na nás, na nikom jiném, jak se dokážeme se svojí 13. komnatou vypořádat. Proč jen na nás? Protože jen MY držíme v ruce ten správný klíč.

V každém se ukrývá něco jiného.

Ano. Chvilkově nám mohou pomoci různí a jiní šamani, mudrci, zaříkávači, ale ta hlavní vnitřní práce spočívá na nás. Oni nám mohou, zdůrazňuji mohou jen ukázat cestu. Směr. A to v tom nejlepším případě. Mohou nám totiž ukázat i cestu "pekelnou", scestnou. Doslova a do písmene.

Je známkou vnitřní odvahy přiznat si svoji 13.komnatu. Nemusím s ní jít hned do televize, jak bylo jeden čas módou. Ale proti gustu žádný dišputát. Stačí, když se s ní ztotožníme.

Samozřejmě! I to jsem JÁ. Je to součást mého života a když provedu vnitřní ztotožnění a pochopení, jsem v půli cesty. Proto je vhodné a žádoucí být občas sám. Jen se sebou samým. Se svými myšlenkami, se svojí 13.komnatou. Nebojme se toho. Klidně s ní veďme rozhovor. Jako s kamarádem. Můžeme probrat cokoliv. Právě tím dojdeme k pochopení. Chce to samozřejmě čas

a nadhled. A právě tu samotu.

Té jsme se ale tak nějak odnaučili. Bojíme se jí? Pokud ano, je to jasné. Strach máme z našich myšlenek, z naší 13.komnaty. Nesvádějme to na něco jiného.

Když dokážeme vyřešit, nebo alespoň pochopit naše vnitřní tajemství, dojde k duševnímu osvobození. Ucítíme tu pravou SVOBODU. Do té doby totiž nejsme svobodní. Jsme totiž podvědomě svázáni vnitřním tajemstvím. Je to jiný pocit svobody, než možnost jezdit si kam chceme. Je to pravá SVOBODA. Vnitřní svoboda.

Proto je pojem SVOBODY vnímán a zúžen jen na lidské potřeby volného cestování, volného vyjadřování, sdružování... jak jest uvedeno v Listině základních práv a svobod.

Tahle SVOBODA tam uvedena není. Je to na nás.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel