Henleinovci a islám

Jeden z prvních ozbrojených útoků na   demokratický stát který předcházel druhé světové válce se odehrál ve dnech 13. - 15.9. 1938 v tehdejším Československu. V těchto dnech zaútočili Henleinovské ozbrojené bojůvky na několik okresů v česko-německém pohraničí. Tento útok byl veden zbraněmi dovezenými z Německa z účelem připojení tohoto území k Německu. 

Kdyby tehdy existovali stoupenci pravdy a lásky tak  by mohli směle tvrdit že to bylo jen několik ozbrojených bojůvek a že všichni němci nejsou nacisté. A měli by pravdu. Skutečně v té době nebyli všichni němci nacisté. To že se během pár let situace radikálně změnila je věc druhá, především v první vítězné polovině druhé světové války byla většina německého národa na straně nacistů.

Toto poučení z historie velmi nechápou idealistická pravdoláskařská sluníčka která s upřímným přesvědčením nám tvrdí že přece všichni muslimové nejsou teroristé, všichni němci nejsou nacisté a všichni cikáni nejsou zloději.

Zatím mají pravdu, to co však tito přívrženci pravdy a lásky nepochopili je že svět není status quo a že situace může velmi radikálně změnit a to poměrně rychle.

Nedávno vystoupil v ČT bývalý náčelník BIS a na rovinu řekl že se chováme tak jako by nebyly útoky 11 tého září, na předměstí Madridu a v Londýně.

Již přes deset let se snažím upozorňovat na fakt že pokud nezačneme s okamžitými deportacemi radikálních (nejen muslimských) extremistů z území Evropy stáváme se spolupachateli všeho zlého co se na území Evropy odehraje.

Další věc je jak obrovsky nahrává extremizmu  volný pohyb v osob v EU.  Toto však bruselští byrokraté nikdy nezmění, jediným řešením je vystoupit z EU a bránit své hranice před přívalem emigrantů .

To však neznamená neudělit v ojedinělých případech politický azyl prokazatelným disidentům kteří jsou ve svých zemích pronásledováni. Také nám pomohla západní Evropa v době komunismu.

A jak si poradili naši předkové s ozbrojenými bojůvkami které terorizovali české pohraničí?

Společným úsilím armády, policie a celní stráže tyto bojůvky porazili a vyhnali do Německa. A především  udělali něco co by dnes pravdoláskaři odsoudili jako porušování lidských práv a svobod.

Tehdy stále ještě demokratické Československo neváhalo  vyhlásit stanné právo.