Příspěvek k teorii a filozofii průseru

Příspěvek na semináři NVTS (nevědecká technická společnost) v osmdesátých letech minulého století.  

Příspěvek k teorii a filozofii průseru Průser je fyzikálně společenský fenomén, na který lidstvo dennodenně naráží. Je tedy užitečné pohlédnout poněkud hlouběji do zákonitostí, kterými se řídí.Sám pojem průser je pojem abstraktní, stejného charakteru jako je pojem informace. Dalo by se říci, že je speciální podkategorií informace. Je nehmotné povahy. Jeho existence je nezávislá na druhu hmoty či energie, která ho provází, ale nositelem průseru je vždy člověk.V té nejširší rovině je možné průser definovat takto: Průser je újma na čemkoli a to taková, že je proti zákonu zachování rovnováhy dotčené osoby, nebo skupiny osob, přičemž dotčení jsou zřejmě, nebo skrytě prapůvodcem celého procesu.Položme si otázku jaké má průser vlastnosti. Průser se šíří prostorem všemi směry, je však schopen i směrového působení. Může se vyskytovat spojitě, většinou s určitou frekvencí, je tudíž vlnové povahy. Bulo ovšem experimentálně ověřeno, že se může vyskytovat i v kvantech, tzv. průserónech, podobně jako světlo. Má však magnetické vlastnosti. Někteří lidé např. průser přitahují. Je to ale třeba odlišit od lidí, kteří průser vyvolávají.

Rychlost šíření průseru může dosáhnout a dokonce i překročit rychlost šíření světla, ovšem nemůže přesáhnout rychlost myšlenky. Rychlost šíření průseru není konstanta. Experimentálně byl ověřen tento vztah:

 c_p = kּc₀ּ μ_p/b

kde je:

 c₀      …   rychlost světla        μ_p   …    tzv. průserová permeabilita charakterizující průserovost prostředí a je jednoznačně dána hustotou koncentrace nadřazených orgánů v daném prostoru        b    …    hladina všeobecného bordelu, tzv. bordelový šum, neboli zabordelení (naštěstí se nemůže rovnat 0)          k    …    multiplikační součinitel podmíněný tím, zda si někdo vaším průserem může šplhnout (pohybuje se mezi 1 až 10)    

Vzhledem k tomu, že lze pozorovat různé velikosti průseru, lze zajisté průser také měřit. Nejmenší rozlišitelná jednotka je tzv. „To nestojí za řeč“. Toto kvantum se však velice málo vyskytuje a nestojí tudíž za řeč. Ovšem 3 tyto jednotky tvoří tzv. „Faux pas“. 7  Faux pas je pak průšvih, 3 Průšvihy tvoří „Průser“, dva a půl Průseru je tzv. „Maxiprůser“ a 3 Maxiprůsery tvoří tzv. „Totálprůser“. Totálprůser je daný integrálem parciálních derivací Maxiprůseru podle souřadných os a podle času.Nejvíce zarážející na průseru je, že se téměř vždy nějaký dostaví. Je to dáno tím, že se kolem Země rozprostírá tzv. průserové pole. Póly tohoto pole se zatím nepodařilo nalézt, neboť se neustále přemisťují. Při své činnosti jsem však dosti často nabyl dojmu, který se zatím nepodařilo exaktně dokázat a to, že se tento pól pohybuje v blízkosti mé osoby.Průserové pole se vyznačuje tzv. spádem průseru, neboli průserovým potenciálem, vznikajícím mezi kladným a záporným pólem průseru. Kladný pól se vyznačuje maximální hustotou totálprůserů v bodě pólu a spektrální hustota v celém pásmu průserů roste do velikých hodnot. Hodnoty se zatím nepodařilo přesně změřit, neboť se nenalezl jedinec, který by byl ochoten dobrovolně, za účelem měření, do tohoto pole vstoupit. Částečný, avšak nedokonalý obraz nám může dát záporný pól průseru, který nazýváme sranda. Průserové pole je nestabilní a řídí se zákonem změny kvantity v kvalitu. Když je totiž moc srandy, tak je to najednou průser. Naštěstí je tento děj vratný a inversní, takže příliš mnoho průserů najednou už pak může být také sranda. Tyto přechody však jsou energeticky velmi náročné. Zdá se tedy, že průserové pole je silně nelineární, s body zvratu a s body nespojitosti. Za povšimnutí také stojí jev, že průser jednoho obvykle vyvolává srandu u ostatních.Velikost průseru zatím neumíme exaktně vypočítat, ale existují metody pro solidní odhad velikosti průseru. Využíváme při tom počtu pravděpodobnosti a metody největších čtverců.Dá se říci, že velikost průseru je přímo úměrná potřebě druhé osoby si tímto průserem šplhnout a společenskému a odbornému postavení dotčeného a nepřímo úměrná všeobecnému bordelovému šumu, neboli zabordelení prostředí. Tím dostáváme odhad multiplikační konstanty, kterou vynásobíme druhou mocninou rozdílu skutečného stavu a cíle, kterého mělo být dosaženo.Byl učiněn pokus o exaktní zpracování zmíněného fenoménu pomocí sovětského počítače SM 3 – 10. Když však byla tato myšlenka vyslovena, tento se posral. Tím se mnoho vyjasnilo.