Kdo jinému kvórum kopá, ze sněmovny padá

Velké strany se vysmívají „pidistranám“ a olupují je o mandáty. Kdysi těmi velkými byli občanští „demokraté“ a sociální „demokraté“. Ty druhé už boží mlýny semlely natolik, že se z té jámy už asi nevyhrabou. A jak je na tom ODS?

Občanští „demokraté“ zatím ochutnávají vlastní medicínu nepřímo přes své koaliční spojence. Jak se dozvídáme například z článku „Další průzkum ukázal vítězství ANO. Motoristé by získali víc mandátů než SPD“, podle agentury Median bylo v lednu 2025 asi 15 procent respondentů, kteří uvedli jednotlivé strany, ale vadilo jim sdružení do koalice, a proto by volili jinou stranu než stranu z koalice SPOLU.

To je ovšem dost nejasná formulace, protože není zcela zřejmé, k jakému základu se ten procentuální údaj vztahuje. Dále je tam totiž také řečeno:

V prosinci se agentura respondentů neptala na koalici SPOLU, ale na strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, které ji tvoří. Nyní si účastníci průzkumu mohli vybrat. Podle Medianu 70 procent dotazovaných vybralo jednotlivé strany a 30 procent koalici SPOLU.

Podívejme se tedy pro jistotu přímo na stránky agentury Median. Tam je v článku „Sněmovní volební model leden 2025 |Piráti mimo sněmovnu“ řečeno:

Vzhledem k aktuálnosti tématu byla do průzkumu zařazena problematika, zda je lepší aby, se pravicové / středopravicové strany sdružily do koalice či se v parlamentních volbách ucházely o přízeň voličů samostatně. V tomto průzkumu se MEDIAN snažil identifikovat podíly voličů, kteří preferují volební koalici SPOLU nebo volbu jednotlivých stran, ze kterých se koalice SPOLU skládá.

Dále je tam odkaz na celou zprávu, kde je řečeno:

Respondenti ve volebním modelu měli možnost vybrat buď koalici SPOLU nebo jednotlivé strany, které se do koalice SPOLU (ODS nebo TOP nebo KDU) sdružily. Vpřípadě, že respondenti vybrali jednu z těchto stran, zajímalo nás, jestli by volili koalici SPOLU. 70 % respondentů uvedlo jednotlivé strany (ODS nebo TOP nebo KDU) a 30 % uvedlo koalici SPOLU. Zároveň vyplynulo, že je asi 15 % respondentů, kteří uvedli jednotlivé strany, ale vadí jim sdružení do koalice a proto by volili jinou stranu než stranu z koalice SPOLU.

Takže kolik voličů vlastně SPOLU ztrácí díky omezovací klausuli, která je nutí koalovat? Medle 15 % ze 70 % je 10½ %, takže těch výsledných 17 % pro SPOLU je 89½ % z 19 % a ztrácejí tedy 2 %.

A kolik by ztratili bez koalování? Z tohoto lednového průzkumu není jasné, kolik by dostaly samostatně TOP a KDU, takže to můžeme nanejvýš odhadovat z toho prosincového výzkumu: TOP 4,0 %, KDU 2,5%, tedy celkem 6,5 %. Koalování se tedy přeci jen vyplácí.

Strany, které se pohybují pod klausulí nebo jen nebezpečně nízko nad ní, představují celkem asi 40 % voličů. Není tedy podivné, že nezaznívají žádné hlasy, které by požadovaly její zrušení? Zřejmě tedy ani ti, kteří jsou tímto přerozdělováním mandátů postiženi, nestojí o demokracii, ale jen o to, aby se sami stali velkou stranou a mohly pak olupovat ty zbývající.

Cēterum autem cēnseō, naštěstí na to nedoplatí nikdo nevinný, protože za všechno zřejmě tak či onak mohou všichni. Zrušení klausule je pro správné fungování demokracie pouze podmínka nutná, nikoli postačující. Kořenem zla je totiž skutečnost, že více než 98 % lidí je líných podílet se na činnosti nějaké politické strany. A strana bez členů není skutečná strana. A demokracie bez skutečných stran není skutečná demokracie.