Velký pátek.

Poradil mi jeden diskutér co mne miluje jak osinu v tomhletom, no jak se to....., jo v kožiše, že mám psát o jídelníčcích a tak, protože mi včera poprvé dal karmu. Ne že bych se z toho samou radostí pos...sesouval, ale opravdu, v rámci duševní hygieny svojí i Vaší, zkusím opět nepoliticky a pozitivně. I když něco o Paroubkovi by mně hodilo karmu větší... :-)

Takhle ne krestanéaTEO

Velikonoce. Pro jedny svátky jara, pro  jiné největší křesťanské svátky. Koho nezajímá co je Velký pátek, nečte.
Velký pátek je pátek před velikonočním pondělím. Podle pověstí se v tento den otevírala země, aby na krátkou dobu odhalila své ukryté poklady. Místa, kde se poklady ukrývaly, označovalo světélko, zlatě zářící kvetoucí kapradí, případně otvor ve skále či zdi, z něhož vycházela záře. Podle jiné pověsti se na několik hodin otvíral i Blaník.

Velký pátek v katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty. Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže. Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Zvyky:
vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

A pro ty, co neví, jak vypadá pravý křesťan, zde ukázka.

A aby to nebylo tak suchopárný, tak dáme pár veselých velikonočních obrázků