Všichni to chceme. Život plný radosti, spokojenosti, pohody a štěstí. Zdá se mi, že poslední dobou se všichni ženeme za štěstím.
Štěstí je předmětem závisti, a to dokonce více než výše výplaty. Štěstí nabylo nevyčíslitelné hodnoty. Mluví se o něm, píše se o něm, jako by vše mělo být neustále zalité sluncem a láskou. Lidé se topí v přesvědčení, že by měli být v pohodě, jako by to byla povinnost. A ten, kdo není, se tím užírá.
Co když je vše ale jinak? Lidé se většinou snaží popírat své negativní emoce. Jenže popírat negativní emoce neznamená je nemít. Dobré nemůže existovat bez špatného. I každá mince má vždy 2 stany.
Za jedním úsměvem stojí spousta pláče
Za jedním úsměvem stojí často spousta pláče, za každým úspěchem stojí mnoho neúspěchů, za každým vítězstvím se skrývá mnoho proher, za každou posunutou hranicí stoji hromada obav.
Strach, smutek, pláč, úzkosti, žárlivost, vztek, závist, zklamání, otupělost, rezignace, bezmoc, zrada, nejistota, den na nic.
Negativní emoce jsou normální, jsou součástí našeho zdravého já, a není dobré je zajídat pilulkami. Existují z nějakého důvodu, hlídají nás, upozorňují nás na něco, co nechceme, co není v pořádku. Nutí nás ke změně, podporují nás k akci.
Nemá smysl si nalhávat, že je nemáme. Nemá smysl je popírat. Pokud je totiž zpracujete, jsou to právě ony, které mohou nejvíce pomoci ke štěstí.
Emoce máme vždy z nějakého důvodu
Negativní emoce je dobré vnímat, číst v nich, objevovat, co se za nimi skrývá. Jen tak je můžeme proměnit v emoce kladné. Pro tělo a mysl je totiž důležitá vnitřní rovnováha a harmonie.
Když projevujeme své emoce, bývá naše chování často označované za iracionální. Tak to ale není. Emoce jsou vždy opodstatněné. Emoce máme vždy z nějakého důvodu a jsou důležitou součástí našeho projevu, chování a života.
