Miláčku ráno prostě NE!

Chodila jsem s několika muži a žila jsem se dvěma z nich a všichni vykazovali několik stejných vlastností a jednou z nich bylo naprosto příšerné sexuální načasování! Nechápu, jak někdo může mít chuť pomilovat se s někým, kdo sotva otevřel oči plné ospalek a nemůže ani promluvit, protože má v puse jako v polepšovně!

Sex ráno mi připadá naprosto odpudivý a opravdu každému z mých partnerů přišla tato doba jako nejvhodnější. Samozřejmě, díky mé ranní chvíli trvající nepříjemné náladě, brzy poznali, že tudy cesta nevede a pokud byl jejich pud natolik silný, tak hold museli počkat, až se pořádně proberu, provedu ranní hygienu a pak by to možná šlo. Každý z mých partnerů mi prostě sdělil, že po ránu je to nejlepší. Vážně? Co je na tom nejlepší mi ale ani jeden nedokázal vysvětlit. Ve filmech to sice uvidíte, ale já osobně raději ani nepromluvím do doby, než moji ústní dutinu nenavštívil kartáček a pasta.

Druhým extrémem pro mě taktéž nepochopitelným jsou milostné touhy, když už skoro spím. Celý večer vedle mě dokáže sedět, jde se mnou do sprchy, díváme se společně na nějakou kravinu v televizi a ve chvíli, kdy už usínám a jdu si lehnout s pocitem, že jdu spinkat, se v něm objeví ten vášnivý muž! Proč to nešlo dřív? Co trochu překvapení třeba u té kraviny, na kterou jsme koukali! Já už mám samozřejmě náladu jenom na sladký spánek, protože za chvilku mě ten zmetek budík opět začne zvonit, což v partnerovi vyvolá pocit, že jsem asi frigidní. Nejsem.

Nevím, zda jsem byla jen s nějakým nechápajícím druhem mužů, ale žádný z nich nedokázal vzít plně na vědomí, že po probuzení NE a ve chvíli polospánku taktéž NE! Sice se s tím každý smířil, ale tu a tam to zkoušeli, což mě přivádělo k vnitřnímu šílenství! Odmítám, patřit mezi ženy, které promiňte ten výraz, svému partnerovi podrží, aby měli klid! Nestačí to vysvětlit jen jednou? Proč to sakra pořád zkouší? Nebo se žena v zájmu zachování vztahu musí podřídit? Doufám, že doba, kdy rovnoprávnost nefungovala, je dávno pryč!

Možná je to ode mne sobecké, když očekávám, že se mi v tomto můj partner  zcela přizpůsobí, ale pokud tak neučiní, dostane mě do pozice, kdy mě přestane lákat sex s ním v jakoukoliv dobu, což vede ke konci celého vztahu.

Dnes jsme toto téma rozvinuly s kolegyněmi u oběda a opravdu takto jedná asi každý, jen se někteří dokázali ženě a situaci (třeba děti) přizpůsobit. Je přeci jasné, že na začátku každého vztahu jsme plni hormonů a můžeme se milovat 24 hodin denně, ale toto období u většiny žen pomine, což muži asi nedokážou pochopit. Nepatřím mezi ženy, které musí mít sex každý den a které nestačí se pomilovat jednou měsíčně, což považuji za průměrný obrázek ženy. Nebo ne?

Je přeci šílené se ráno probudit s pocitem, že mu musím říct NE a večer jít spát s vědomím, že mu opět dám košem! Začíná to být beznadějné a dostavují se zbytečné konflikty. A pokud chci změnu, tak to musím zařídit já a svého drahého „přepadnout“ třeba těsně před večeří. Proč to ovšem nenapadne moji polovičku? Když ji to řeknu, tak „přepadovky“ vydrží maximálně 14dní a pak jsme opět ve starých kolejích. Je jasné, že mě to za chvíli přestane bavit úplně a tudíž mám vyslouženou nálepku frigida.

A proč? No protože nechci sex, když se sotva probudím, nechci sex, když usínám, sama od sebe příjdu cca jednou týdně a díky nepochopení svého protějšku přestanu mít chuť úplně. Ano již několikrát jsem měla pocit, že frigidní jsem, protože mě sex přestal bavit! Ano a jediné, co jsem slyšela je, že je to moje chyba. Ani jednoho chlapíka nenapadlo, že by mohla být chyba v něm.  

Jenže mě k takové menší „domácí“ frigiditě dohnal právě on! Proč „domácí“? Protože bych souložila všude jinde jenom ne s tím, koho mám doma! A tak i možný slibný a většinou dlouhodobější vztah končí!

Kde je sakra ta chyba? Jsou všichni muži takto zabednění? Pokud ano, tak má cenu vůbec v nějakém vztahu být?