Praha nepřátelská

Jsem rodilý pražák, patriot asi, ale míra mého znechucení z toho, co za nepřátelské město vůči vlastním obyvatelům se z Prahy stává, je čím dál větší. Máme jako město velké ambice, olympijské dokonce...Ale co my, kteří tu žijeme? Město je permanentně ucpané nájezdy kamionů, dodávek, náklaďáků, autobusů s turisty a bourajícími venkovskými řidiči.

Zato máme jako pražští řidiči tu "odměnu", že máme zdaleka nejdražší povinné ručení v republice. Ačkoli, prakticky kdykoli se podíváte na značku nabouraného auta v Praze, ( zajímavá by byla statistika, ale ta je asi tajná...) je mimopražská. A výtečník stojí opodál a mobiluje, zatímco všichni ostatní musí trpně čekat v koloně kterou způsobil.

Praha je město, ve kterém se stáváme vězni obtěžujících parkovacích zón, když se snažíme přejet z obvodu do obvodu a zaparkovat. Na naši sebemenší chybu číhá přehorlivá Městská policie a na situaci nezdravě profitujicí soukromé odtahové služby.

Městská policie však není k dispozici, když je potřeba pomoci, poradit či ochránit. Budí kromě vzteku spíš úsměv a opovržení.

Zóny omezují náš svobodý pohyb po našem městě a i když jsou prázdné, nedá se v nich parkovat, pokud jste z jiné Prahy, ani za poplatek. A na každém obvodě je to jinak.

Slavně, takříkajíc po sezóně budujeme objezdy, tunely a obchvaty kolem Prahy. Kolaps dopravy, který pak různými uzavírkami vzniká, policii netrápí. Jinak by na ta nejkritičtější místa alespoň postavila dopravního policistu, aby situaci korigoval. Ale ti z ulic prakticky zmizeli, pokud neměří někde na sjezdu z kopce, kde je čtyřicítka...

Ale vlastně furt patří mezi šťastnější, ten, kdo auto vůbec má. Protože snad každý v Praze byl již několikanásobně okraden a pachatele se většinou nepodařilo dopadnout a případ byl odložen.

Já například: 1x ukradené auto, několikrát rádio z auta, 1x vykradená garáž, 2x kolo, atd. A to myslím, je ještě relativně dobré "skóre." Ani jednou policie nic nezjistila.

Potíž je, že s kým o tom mluvíte, má podobnou zkušenost a mnohé z krádeží zůstanou nehlášeny, díky tomu, že poškozený ví o laksnosti a neschopnosti případy řešit.

Tomu se nelze divit, u nás policie umí jít i dál - to když se její členové, nikoli jen řadoví, podíleli sami na trestné činnosti v organizované skupině se zločinci. (např. tzv. Berdychův gang)

Hlavně, že jsme všichni sledováni prakticky na každém kroku. Kamery a radary jsou v Praze všudypřítomné.

Ale není vše špatně, jistě.

Nelze samosebou jednotlivým městským částím upřít snahu a mnohé se navenek zlepšilo.

Ale bohužel, celkový duch města, to jak se v něm cítíme, jak je nám vycházeno od námi volených zástupců vstříc, jak je myšleno na náš spokojený a bezpečný život, to je bohužel zatím velmi nepřívětivé.