Tuhle jsem se díval na kus dokumentárního filmu Slzy Konga. Napsat, že v Kongu se dějí zvěrstva by byla urážka zvířat. To, co se tam děje, je hrůza nejhroznější.
Výpovědi znásilněných žen:
Odvlekli mne vojáci / rebelové. Postupně mě znásilnili.
Potom jenom tak pro legraci vzali dýku a na různých místech těla ze mne ořezali kůži. Podívejte se na ty jizvy.
Mému manželovi usekli ruce, nohy a pak hlavu. Kousky těla naházeli do ohně a pak mne nutili to sníst.
Piju, abych na to zapomněla. Abych měla na alkohol, prodávám svoje tělo.
Manžel znásilněné ženy: Znásilněná žena je jako pokažená věc. Musí jít z domu. Ostatní by si mi smáli, kdybych si jí nechal.
Z jiné země …
Rodina třináctiletého Hamzy Chátiba z vesnice u jihosyrského Dará ve středu pohřbila chlapce poté, co jí tělo vrátily státní úřady. Hoch byl podle rodiny a aktivistů mučen. Kromě ran po třech kulkách měl na těle četné podlitiny, stopy po bičování a mučení elektrickým proudem, měl zlomený krk a uříznutý penis. Vláda obvinění z mučení popírá.
Další případ …
Nigerijská policie objevila na jihovýchodě země továrnu na děti. V budově ve městě Aba byly drženy mladistvé dívky, které majitelé objektu nutili rodit děti. Úřady informovaly, že novorozenci byli prodáváni mimo jiné i k provádění magických rituálů.
Co je tohle za zvěrstva?
Stačí to vidět v televizi a člověka napadne, že Zemi, anebo alespoň tuto část Země Bůh opustil. Co je to za Boha, který tohle dovolí? Má život nějaký smysl, když se narodíte v takové zemi?
Má. Stejně jako když se narodíte v jakékoliv jiné zemi.
Lidé zapomínají na to, že peklo na Zemi si dělají sami lidé a nadávají Bohu (nebo jak tomu říkají). Bůh pouze plní to, co slíbil, že člověk bude mít nedotknutelnou vůli. Nedotknutelnou znamená, že ani Bůh se nesmí té vůle dotýkat a měnit ji. Bůh pouze smí člověku vyvažovat na pomyslných vahách Spravedlivosti to, co mu patří.
Co patří rebelovi, který znásilní a zohaví ženu a jejího muže upeče na ohni?
Výčitky svědomí, prozření a odčinění toho, co udělal.
A pokud neprozře a neodčiní, patří mu narodit se do podobné země a v příštím životě být znásilněnou ženou.
A pokud ani to nebude stačit k prozření, v příštím životě bude mužem upečeným na ohni.
Bůh je spravedlivý a trpělivý. Jeden lidský život je pro něj jako pro nás jeden den. Večer usneme a ráno se probudíme do nového dne. Umřeme a narodíme se do nového života.
Televizní dokument z Afriky je jako časoprostorová brána. Umožňuje nám dívat se na sebe sama. Dává nám možnost, abychom se ještě jednou podívali na věci, které jsme před několika staletími a před několika svými životy dělali. Dává nám možnost udělat poslední pečeť tím, že v duchu proneseme: Tohle já (už) bych nikdy neudělal. Už jsem z toho vyrostl. Už to mám za sebou. Odfajfknuto.
Nedělám si iluze, že podobných věcí jsme se účastnili také.
Narodili jsme se v zemi, kde už to není takové peklo, jako to bylo dřív. I zde se najdou lidé, pro které není život posvátný a dokážou vraždit a znásilňovat. Takovým stavíme vězení a živíme je místo toho, abychom jim koupili letenku do Konga a poslali je mezi sobě rovné.
Stejně tak je nesmyslná snaha řešit úbytek populace tím, že do naší společnosti integrujeme občany například z Afriky.
Podobně vývoz demokracie kamkoliv.
Jsou to jiní lidé s jinými problémy. Jsou na jiném stupni vývoje. Myslím vývoje své duše. A proto se narodili do jiné země. Svět pro ně připravil jiné pocity.
Respektujme, kam se narodili a jak se tam chovají. Můžeme s tím nesouhlasit, ale je to jejich věc. Jejich zkušenost. Bůh nezapomněl na jejich zemi. I na ně svítí sluníčko a občas i padá déšť. To oni zapomněli sami na sebe (na své poslání) a dělají si ze života peklo. My se na to můžeme dívat v televizi, může nám z toho být smutno, ale je to jejich vůle, kterou se mají naučit používat. Až zjistí, že tudy cesta nevede, půjdou jinudy. A my se máme naučit to respektovat. Když je k něčemu přinutíme (chovat se slušně), pokud to sami nepochopí, je to k ničemu.
Podobné je to i s peklem, které si děláme u nás v menším měřítku. Nečekejme, že bude lépe a nebude například korupce, pokud volíme lidi, kteří právě zkoumají, jaké pocity přináší moc a jaké je žít s úplatků. Až si moci a úplatků užijí, pak zjistí, jestli jim to přineslo to, co hledali … pocit být šťastný. Že ten pocit stále někam utíkal. Že nepřišel ani s drahým autem, ani s drahou milenkou. I naši (ne)mocní skončí nakonec sami se svými pocity. A na jejich místo se mezitím naženou stovky dalších hledačů pocitů.
Chtělo by to nějaký závěr, že?
Peklo na Zemi … si dělají lidé sami … ale mohou si dělat i ráj.
(Doporučené čtení Hamouni, poskokové, otroci, vyžírky a spodina Článek je o tom, že lidstvo je zotročené pomocí peněz, které nepoctiví bankéři vyrábějí z ničeho a půjčují je za úrok.)
