Už druhý den stojím před zrcadlem a zkouším si různé oblečení. Moc toho nemám a nemůžu si vybrat. Pomalu z toho dostávám depresi. V sobotu je ples. V čem já ale půjdu? Nejvíc se mi líbí ty černé kalhoty. Pod ně si musím vzít černé slipy. Když si pod ně vezmu bílé, trochu to prosvítá. A ty bílé jsou už pěkně zaprané, co kdyby je někdo viděl …? A co nahoru? Košili. Jenomže ta černá je ošoupaná a ta druhá černá je mi malá. Co já si jenom vezmu? A boty? Mám si vzít kanady? V těch se nedá tančit. Nebo ty sportovní. Na ples? To se nehodí. Ach jo.
Zavolám Lubošovi.
Luboši, co děláš? Mohl bys na chvíli přijet? A vezmi s sebou nějaký hadry, na ten ples, kdybys měl něco navíc. Víš přeci, že jdeme na ten ples.
Konečně je tady Luboš. Luboši, já nemám v čem jít. Nemám vůbec žádný oblečení. Všechno jsou to loňský modely. Teďka letí fialová a růžová. Nejvíc se mi líbí ty černé kalhoty a pod ně černé slipy. To by šlo, co? Ale nevím, co si dát nahoru. A neměl bych si ty slipy trochu vycpat, jako, že mám velký péro? Holky si přeci taky budou zvedat prsa a budou dělat, že je mají větší a pevnější.
A co tohle? Luboš vytahuje z igelitky od Lidlu černou košili. Ty jo, ta je super! To je skvělý, že jsi doma něco našel. No jo, je to skvělá košile, akorát mě je trochu malá, říká Luboš. Chtěli ji dát dědovi do rakve, ale zachránil jsem, co se dalo. Kdybys potřeboval ještě polobotky … otevírá druhou igelitku. Luboši, to je skvělý! Jak víš, že mám číslo 43?
Poděkuj dědovi.
Tak to by bylo. Ještě nějaký kabát. Jé, to to letí, hodina utekla jako nic. Ještě si musím udělat vlasy. Myslíš, že bych si měl dát natáčky? A co ty, už jsi byl u toho kadeřníka.
Tak to by snad stačilo. Připadám si trapně, jen o tom píšu. Samozřejmě to nebylo o Lubošovi a o mě, ale o manželce a o její kamarádce. Holky jdou na ples. My, kluci si vezmeme montérky a budeme hlídat děti. Ještě, že nejsem holka, musel bych poslouchat a mluvit a řešit takový „píčoviny“. Musel bych nosit boty, ve kterých se nedá chodit a sledovat, jestli letos letí fialová, žlutá anebo puntíkatá. Na to opravdu nemám čas. Holky, nic ve zlém, kvůli mně takhle blbnout nemusíte.
(Obrázek Copyright © 1999 Corel)
